Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách se chlubí monumentálním průčelím i střílnami

15 fotografií

Nejstarší dějiny známe jen díky stavebním průzkumům. Byl vybudován jako trojlodní stavba v raně gotickém slohu a postupně byl dále upravován a přestavován. Jeho kořeny sahají do 60. let 13. století. První nepřímé zmínky o existenci kostela pak máme z písemných pramenů z roku 1339 a pak z let 1376 až 1377.

Zajímavé je, že zejména v oblasti věže a presbytáře kostela najdeme stopy opevnění. K tomu došlo patrně kolem roku 1467, jako náhrada za zničený hrad Edelštejn, který byl do té doby bezpečným místem pro úkryt zdejších obyvatel i jejich cenností. Zbytky hradeb i příkopu se dochovaly severně od kostela poblíž současného hřbitova. Hřbitov se nachází na terénní vlně, která se zvedá těsně za kostelem a převyšovala i hradby. A právě v tom vidí místní historikové důvod stavby věže, která stojí přímo naproti tomuto vyvýšenému bodu. Obrana hradeb, na které se dá útočit seshora, by byla velmi složitá. Věž se svými dochovanými střílnami tedy vyrovnávala tuto výškovou převahu a umožňovala účinnou obranu města.

Hypotézu opevněného kostela potvrzují i další stavební prvky. Například kaple sv. Valentýna, která patří k nejstarším částem kostela a stojí těsně vedle věže, je opatřena mohutnými okovanými vrátky s patrnými stopami po dobývání beranidlem.

<

Johann Molitor je prvním známým zlatohorským farářem, který zde působil v roce 1477. zajímavé je, že na konci 16. století byl kostel zasvěcen Panně Marii a sv. Valentinovi. Původní podoba kostela se dochovala až do konce 17. století. Při požáru města v roce 1699 totiž vyhořel a bylo nutné jej z gruntu přestavět. Zajímavé je, že dobové zprávy uvádějí, že při požáru shořel i 400 let starý kříž, což by potvrzovalo domněnky o vzniku kostela ve 13. století.

A právě v přestavbě na počátku 18. století najdeme počátky jeho barokní podoby. Do konce roku 1702 byla hotová hrubá stavba a v roce 1708 byl kostel dokončen a znovu vysvěcen. Roku 1740 byla na severní straně presbytáře vystavěna nová sakristie s oratoří. Slavnosti svěcení se tentokrát ujal sám vratislavský biskup Filip Gotthard Schaffgotsch. Další stavební úpravou v historii pak byla v roce 1780 stavba kruhovité kaple sv. Josefa na jižní straně boční lodi, kterou financoval svobodný pán a Joseph von Peretzki rodák z nedalekého Jarnołtówka, který byl v nové kapli také pohřben.

Vstup do hlavní lodi kostela|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

V okolí kostela byl původní hřbitov, jehož zbytky jsou zde dodnes patrné. Nejstarší dochovaná náhrobní deska někdejšího řezníka a starosty města Johanna Zottmantela je k vidění na východní zdi kostela a je datovaná 7. srpna 1649. Hřbitov byl zrušen farářem Philippem Steinem roku 1813, ale nový hřbitov byl zřízen až v roce 1897.

Kostel má bohatou výzdobu jak sochařskou, tak i malířskou, na které se podíleli významní umělci z okolí. Například řezbář Bernard Kutzer z Horního Údolí či malíři Franz Templer a Emil Brendel ze Zlatých Hor

Kostel Nanebevzetí Panny Marie nese i stopy modernějších stavebních zásahů. Po II. světové válce chátral, naštěstí v letech 1974 - 1976 byla provedena generální oprava kostela a rekonstrukční práce pokračují postupně i v novém tisíciletí a tak pozoruhodná stavba s monumentálním průčelím snad bude i nadále ozdobou tohoto původně hornického města na samé hranici českého Slezska.