Kostel sv. Josefa v České Vsi patří k nejmladším na Jesenicku
Česká Ves patří k velkým obcím Jesenicka, a tak je pozoruhodné, že tato obec byla součástí města Jeseník po dlouhá léta. Ještě déle pak byla vesnice do Jeseníku přifařena a snahu o získání vlastní farní správy dnes dokumentuje pozoruhodný moderní kostel, který se stal jednou z dominant České Vsi, a to přesto, že byl postaven až v první polovině 20. století.
První písemná zmínka o České Vsi se objevuje v roce 1416. Byla to vesnice s hornickou tradicí a patřila k městu Jeseník jako jeho místní část. Co se týče farní správy, byla obec přifařena k jesenickému kostelu. V roce 1695 sice místní věřící postavili v České Vsi malou kapli sv. Dominika, na docházení do kostela v sousedním městě to ale mnoho nezměnilo.
Dokonce ani skutečnost, že kaple byla v roce 1795 přebudována a podle dobových zpráv jí dal stavitel Franke podobu připomínající kostel, nepřivedla církevní instituce k rozhodnutí zřídit zde samostatnou farnost. Další pokus o zřízení farnosti a postavení nového kostela proběhl v České Vsi v roce 1910. Byl zde ustaven katolický spolek, který dokonce získal od Sofie Otte v roce 1912 pozemek pro stavbu. Jenže pak vypukla 1. světová válka a tento záměr opět skončil v šuplíku.
Ve 20. letech, poté co se vesnice vzpamatovala z válečných událostí, se místní začali stavbě kostela naplno věnovat. Obecní představitelé se domluvili s majiteli místní řetězárny na koupi nového pozemku a začal se zpracovávat projekt. K výstavbě byl přizván architekt Anton Schneider, který pocházel z Louky u Mariánských Lázní. Měl zkušenosti se stavbou sakrálních staveb, neboť projektoval kostely V Egeru či Auerbachu v Německu, ale postavil také novorománský kostel Povýšení sv. Kříže v Chebu. Mimochodem Anton Schneider zemřel právě v Auerbachu v roce 1965 a podle informací pamětníku z České Vsi se byl krátce před smrtí na své dílo v obci podívat.
![Kostel sv. Josefa v České Vsi | foto: Miroslav Kobza Kostel sv. Josefa v České Vsi](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03333598.jpeg?itok=KZkJmJyp)
Stavba byla v roce 1925 konečně posvěcena jak stavebním úřadem, tak i vratislavským arcibiskupem Adolfem Bertramem, který na stavbu věnoval 155 tisíc korun. Financování stavby byl vůbec problém. Sbírky nestačily, a tak obec, která nesla hlavní tíhu výstavby, dokonce musela zvýšit místní daně, což se pochopitelně obyvatelům vesnice nelíbilo. Celkově si stavba pod vedením stavitele Alexandra Nietscheho z Jeseníku vyžádala 953 863 Kč. Dalších téměř 250 tisíc stála stavba fary. Přesto se v roce 1928 podařilo obě budovy dokončit a 1. července v roce 1929 byla s konečnou platností zřízena farnost v České Vsi a kostel byl vysvěcen ke cti a slávě sv. Josefa. Prvním českoveským farářem byl jmenován Konrad Hugo Klein.
Vnitřní vybavení nového kostela z velké části pocházelo ze staré kaple sv. Dominika, která sledovala stavbu kostela z povzdálí. Po jeho dokončení byla odsvěcena a předána Československé církvi husitské. Ta ji spravovala až do 80. tých let. kdy byla pro špatný stav zbořena.
![Pohled na řetězárnu ze Zlatého chlumu | foto: Miroslav Kobza Pohled na řetězárnu ze Zlatého chlumu](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03294628.jpeg?itok=ORor0cWY)
Samotný farní kostel je dodnes vzácnou ukázkou chrámové tradicionální architektury na Jesenicku. Ačkoliv jeho tvary jsou ještě reminiscencí barokní a renesanční architektury, jednoduchostí fasád a užitými materiály se však již plně hlásí k moderní architektuře. O tom svědčí i použití tehdy moderních brizolitových fasád na celé stavbě. Moderní se zde snoubí s tradičním, a tak i v interiéru kostela najdeme původní výzdobu, doplněnou například o oltářní obraz sv. Josefa s Ježíškem, který namaloval rodák z Vidnavy Adolf Bauch, z jehož dílny pochází i obraz Panny Marie Růžencové z roku 1934.
Kostel je dnes opraven a upraveno bylo i prostranství před chrámem. Vzniklo tak malé náměstíčko, které rozhodně stojí za navštívení a to i přesto, že zde rozjímání bohužel ruší hluk hlavní silnice do Polska. Přesto je návštěva zdejšího kostela jednou z nutných zastávek při cestě za moderní architekturou Jesenicka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.