Kostel sv. Josefa v České Vsi patří k nejmladším na Jesenicku
Česká Ves patří k velkým obcím Jesenicka, a tak je pozoruhodné, že tato obec byla součástí města Jeseník po dlouhá léta. Ještě déle pak byla vesnice do Jeseníku přifařena a snahu o získání vlastní farní správy dnes dokumentuje pozoruhodný moderní kostel, který se stal jednou z dominant České Vsi, a to přesto, že byl postaven až v první polovině 20. století.
První písemná zmínka o České Vsi se objevuje v roce 1416. Byla to vesnice s hornickou tradicí a patřila k městu Jeseník jako jeho místní část. Co se týče farní správy, byla obec přifařena k jesenickému kostelu. V roce 1695 sice místní věřící postavili v České Vsi malou kapli sv. Dominika, na docházení do kostela v sousedním městě to ale mnoho nezměnilo.
Dokonce ani skutečnost, že kaple byla v roce 1795 přebudována a podle dobových zpráv jí dal stavitel Franke podobu připomínající kostel, nepřivedla církevní instituce k rozhodnutí zřídit zde samostatnou farnost. Další pokus o zřízení farnosti a postavení nového kostela proběhl v České Vsi v roce 1910. Byl zde ustaven katolický spolek, který dokonce získal od Sofie Otte v roce 1912 pozemek pro stavbu. Jenže pak vypukla 1. světová válka a tento záměr opět skončil v šuplíku.
Ve 20. letech, poté co se vesnice vzpamatovala z válečných událostí, se místní začali stavbě kostela naplno věnovat. Obecní představitelé se domluvili s majiteli místní řetězárny na koupi nového pozemku a začal se zpracovávat projekt. K výstavbě byl přizván architekt Anton Schneider, který pocházel z Louky u Mariánských Lázní. Měl zkušenosti se stavbou sakrálních staveb, neboť projektoval kostely V Egeru či Auerbachu v Německu, ale postavil také novorománský kostel Povýšení sv. Kříže v Chebu. Mimochodem Anton Schneider zemřel právě v Auerbachu v roce 1965 a podle informací pamětníku z České Vsi se byl krátce před smrtí na své dílo v obci podívat.
Stavba byla v roce 1925 konečně posvěcena jak stavebním úřadem, tak i vratislavským arcibiskupem Adolfem Bertramem, který na stavbu věnoval 155 tisíc korun. Financování stavby byl vůbec problém. Sbírky nestačily, a tak obec, která nesla hlavní tíhu výstavby, dokonce musela zvýšit místní daně, což se pochopitelně obyvatelům vesnice nelíbilo. Celkově si stavba pod vedením stavitele Alexandra Nietscheho z Jeseníku vyžádala 953 863 Kč. Dalších téměř 250 tisíc stála stavba fary. Přesto se v roce 1928 podařilo obě budovy dokončit a 1. července v roce 1929 byla s konečnou platností zřízena farnost v České Vsi a kostel byl vysvěcen ke cti a slávě sv. Josefa. Prvním českoveským farářem byl jmenován Konrad Hugo Klein.
Vnitřní vybavení nového kostela z velké části pocházelo ze staré kaple sv. Dominika, která sledovala stavbu kostela z povzdálí. Po jeho dokončení byla odsvěcena a předána Československé církvi husitské. Ta ji spravovala až do 80. tých let. kdy byla pro špatný stav zbořena.
Samotný farní kostel je dodnes vzácnou ukázkou chrámové tradicionální architektury na Jesenicku. Ačkoliv jeho tvary jsou ještě reminiscencí barokní a renesanční architektury, jednoduchostí fasád a užitými materiály se však již plně hlásí k moderní architektuře. O tom svědčí i použití tehdy moderních brizolitových fasád na celé stavbě. Moderní se zde snoubí s tradičním, a tak i v interiéru kostela najdeme původní výzdobu, doplněnou například o oltářní obraz sv. Josefa s Ježíškem, který namaloval rodák z Vidnavy Adolf Bauch, z jehož dílny pochází i obraz Panny Marie Růžencové z roku 1934.
Kostel je dnes opraven a upraveno bylo i prostranství před chrámem. Vzniklo tak malé náměstíčko, které rozhodně stojí za navštívení a to i přesto, že zde rozjímání bohužel ruší hluk hlavní silnice do Polska. Přesto je návštěva zdejšího kostela jednou z nutných zastávek při cestě za moderní architekturou Jesenicka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
