Kostel v Jedlí

Jedlí - kostel sv. Jana Křtitele
Jedlí - kostel sv. Jana Křtitele
Jednou z nekrásnějších silniček pro cestování na kole je bezesporu ta, vedoucí z obce Drozdov na Zábřežsku po náhorní plošině Drozdovské vrchoviny směrem do Jedlí. Projíždíte krajem, kde se střídají horské louky se smíšenými smrko-bukovými lesy a sem tam cestu oživí drobná sakrální stavba. Tu křížek, tam kaplička nebo sousoší Nejsvětější Trojice, kterých mimochodem okolo Zábřeha najdete opravdu hodně.

Právě ony sakrální památky připomínají, že tudy se chodívalo do kostela – konkrétně z Drozdova do Jedlí. A právě jedelský kostel sv. Jana Křtitele bude cílem našeho dnešního putování.

Pokud se vydáte po této silnici, dříve než se nad Jedlím začne stáčet vpravo k místnímu kulturnímu do mu a na nejvyšší bod obce, uvidíte kostelík přesně pod sebou. Jeho krásně svítící omítka, mohutná čtyřhranná věž a zaoblená loď jsou typickou dominantou celé obce.

Pojďme nejprve do historie vesnice. Kdy bylo Jedlí založeno, dnes už bohužel nezjistíme. Osídlení této lokality, přes její polohu vysoko v horách archeologické nálezy datují už do mladší doby kamenné. První vesnice s názvem tehdy patrně Adolphi villa zde vznikla již před rokem 1242. Ale již v roce 1356 nese obec název Jedlí.

Stejně tak nevíme, kdy byl v obci vybudován první svatostánek. Když se odkážeme na historické prameny, tak se kostel v Jedlí objevuje poprvé v roce 1411. O tomto kostele toho mnoho nevíme. Dá se předpokládat, že by dřevený a stával nedaleko současného chrámu na místě současného hřbitova.

Kostel prodělal všechny peripetie náboženské reformace. Stejně jako celé panství byl i zdejší chrám v 16. století spravován protestanty. Po rekatolizaci byla zdejší fara opuštěna. Nekatolíkům však vadil i opuštěný svatostánek, a tak dřevěný kostel v roce 1633 zapálili a ten vyhořel do základů. Katolická víra se pomalu začala do Jedlí vracet, a tak místní farníci nejprve vybudovali provizorní kapli a v roce 1647 nový kostel. Podle záznamů byl i další jedelský chrám opět dřevěný. Zachovala se zpráva o zdejších zvonech – byly celkem čtyři, ulité v roce 1640 a nejtěžší z nich vážil celou tunu.

Kostel a fara v Jedlí jsou vidět z daleka

Horské podnebí však dřevěnému kostelu nesvědčilo, a tak na svém místě vydržel přibližně 140 let. V roce 1781 inicioval tehdejší farář Ignác Krist stavbu nového kostela. Vznikly plány na současný chrám. Na jeho podobě se objevují stopy pozdně barokního stavebního slohu. Loď kostela má délku 33 metrů a výška i šířka lodi je 11 metrů. Dominantou kostela je 70 metrů vysoká věž. Staré zvony byly přemístěny do nového chrámu. Vydržely, některé po přelití, až do první světové války, kdy byly kromě umíráčku zabaveny. To se opakovalo i za II. světové války. Nové zvony získal kostel kupodivu již za totality. Nákladem farníků byly pořízeny v roce 1977.

Opravy udržely kostel dodnes v perfektním stavu a je skutečnou ozdobou vesnice. Nedaleko najdeme také budovu školy z roku 1832, čímž se řadí k nejstarším v kraji. Pozoruhodné je, že škola souvisela s farou, neboť právě u far vznikaly školy ještě před vznikem klasických obecných škol podle nařízení císařovny Marie Terezie. Nápis na portálu školy stáří zdejšího vzdělávacího ústavu potvrzuje.

Od Kostela je krásný výhled na okolní kopce, ať na masív Bukovohorské hornatiny, na Lázek či na nedalekou Pálenou horu.

A dovolte ještě osobní vzpomínku na stařičkého pana faráře Rajmunda Heberhauera, který v Jedlí působil od roku 1950 až do konce 90. let. Poprve jsem jej potkal někdy v polovině 90. let, kdy už mu táhlo na devadesátku. Byl to nesmírně laskavý a milý člověk a jeho vyprávění o kraji, ve kterém dlouhé léta působil, mě budou provázet při mých toulkách patrně až do smrti.