Kostel ve Starém Městě u Bruntálu patří k nejstarším stavbám celého Bruntálska

13. leden 2022

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu je položený mimo hlavní cestu a zdá se být běžnou vesnickou sakrální stavbou. Jak se však díky desítkám let průzkumů ukazuje, je právě on patrně jedním z nejstarších svědků osídlení Bruntálska.

Bruntál spolu s Uničovem patří mezi nejstarší města u nás. Doložená jsou už na počátku 13. století a jejich vzestup je spojován zejména s těžbou kovů v širším okolí. Jak už název Starého Města napovídá, bylo první městské sídlo budováno právě zde a teprve v pozdějších letech byl Bruntál přemístěn na ostroh ohraničený tokem Černého potoka východně od této lokality.

Archeologické nálezy skutečně potvrzují, že ve Starém Městě u Bruntálu existovala středověká osada už na přelomu 12. a 13. století. Samotný kostel patrně stál už v roce 1213, o které se zmiňuje zakládající listina města. Zda byl středobodem opevněného místa, nebo byl postaven prostě jen uvnitř opevněného hradiště, není zcela jasné. Každopádně je však považujeme za opevněnou stavbu, která nebyla v těch dobách ničím neobvyklým. Kostely za hradbou poskytovaly lidem z okolí bezpečí v dobách průchodu vojsk.

Pohled do presbytáře

Původní stavba byla v letech 1240 až 1260 přestavena v románském slohu. Z této přestavby se dodnes dochovaly některé kamenné památky, vesměs v torzech nalezených při archeologických průzkumech. Teprve v roce 1377 se v písemných pramenech objevuje Staré Město jako známá lokalita. Zdá se tedy, že v té době začalo budování nového Bruntálu.

Přesto měl kostel patrně pro obyvatele tehdejšího Bruntálska stále velký význam, o čemž svědčí i další nákladné přestavby. V první čtvrtině 15. století dostává kostel novou podobu, tentokrát gotickou. To už měl chrám pozoruhodné rozměry, kdy půdorys činil 40x20 metrů. Dodnes o zdobnosti kostela vyprávějí kamenné reliéfy či unikátní nástěnné malby na stěnách, zobrazující biblické postavy a výjevy. Ty byly objeveny teprve v roce 1994 pod novodobou vápennou omítkou a jsou považovány za velmi kvalitní díla své doby.

 

Hudební kruchta s varhanami

V polovině 16. století patřil celý zdejší kraj Bruntálským z Vrbna, což byli horliví luteráni. Dá se předpokládat, že kostel byl upraven luterskému ritu, a vydržel tak až do konce třicetileté války. To už celý kraj patřil katolickému řádu německých rytířů. Kostel dostává novou, tentokrát ranně barokní podobu. Kromě věže měl kostel dvě sanktusní věžičky a přistavena byla i část kryjící studnu, která se dochovala do dnešních dnů.

Ještě jednou přestavbou však musel kostel projít, aby se proměnil do podoby, jakou známe v současnosti. Došlo k ní v roce 1787. Kostel byl opět zvětšen a jeho celková délka tak dosáhla téměř 44 metrů. Kostelní loď byla přestavěna a o dost zvýšena. Gotická okna v sakristii byla zazděna a prolomena nová. Loď dostala valenou klenbu a z původního presbytáře byla zřízena nová sakristie. Kostel dostal i novou dlažbu a většinu vybavení.

I v pozdějších letech byl kostel několikrát upravován. Asi nejrozsáhlejší proběhla v roce 1902. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie má od té doby nové varhany a také velkoformátovou křížovou cestu vymalovanou opavským malířem Paulem Assmannem. Pozdější úpravy spíše kostel udržovaly, a teprve v posledních letech se opět začíná s rozsáhlou rekonstrukcí chrámu.

Ten bývá v letních měsících o víkendech otevřen a v hlavní lodi lze vidět nejen její architekturu, ale i výsledky průzkumů, které probíhají od 70. let 20. století  včetně modelů původního kostela. Je-li přítomen průvodce, nechá návštěvníky navíc nahlédnout za oltář, kde jsou dochovány ony unikátní malby a kamenné prvky.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.