Kostelní areál ve Stříteži nad Ludinou

10. říjen 2014

Severovýchodní okraj Moravské brány a podhůří Oderských vrchů – to je kraj, kde se rozkládá Střítež nad Ludinou. Na svých toulkách tímto krajem jsem zabloudil i na zdejší náves. Stojí zde vše, co pořádná vesnice má mít.

Škola, sokolovna a také hasičská zbrojnice. A nechybí ani církevní stavby. Jednou z nich je empírový kostel sv. Matouše. Také několik kaplí a sakrálních plastik, stejně jako fara nad kostelem nemůže nechat poutníka krajem chladným. A tak jsem začal pátrat po historii tohoto půvabného místa.

Nejprve něco z nejstarší historie obce. První písemná zpráva o ní pochází z roku 1412. Jisté náznaky už tehdy hovořily pro to, že Střítež je ve skutečnosti mnohem starší. Dobové zprávy o nálezu keramiky na hřbitově i existence kostela už v té době potvrzuje, že obec byla založena patrně ve 13. století.

Tehdejší kostel stával na hřbitově. Podle zpráv z vizitací byl z kamenného zdiva, orientovaný podle dobového zvyku ve směru východ – západ a skrovně vybavený. Byl devět sáhů dlouhý a tři sáhy široký a uprostřed střechy měl dřevěnou věžičku – tzv. sanktusník se třemi zvony. Při prodeji hranického domínia Janu z Pernštejna v roce 1499 se připomíná ve Stříteži fara, která je ale v té době neobsazená. V následujících letech se v místním kostele rozvinula protestantská liturgie, která byla násilně ukončena po Bílé Hoře, kdy se majitelem panství stává rod Dittrichštejnů.

Farní kostel je postaven v empírovém slohu

V roce 1786 se k farnosti připojila i sousední obec Olšovec a kostel přestal stačit návalu věřících. Ke všemu starý kostelík chátral. Obec nebyla nijak bohatá. Na konci 18. století byla vybudována nová fara – dokončená v roce 1772. Najdeme ji v obci dodnes – krásně opravenou. Zdobí ji v průčelí Dittrichštejnský erb. V roce 1786 přibyla i škola, která přináležela k faře, ale tím se peníze vyčerpaly. V roce 1812 Střítežští žádají vrchnost o pomoc se stavbou nového kostela. Starý se měl stát brzy zříceninou. Ani to však vrchnost nepřesvědčilo. Prosazovala přebudování kostela na hřbitově, zatímco místní toužili po nové stavbě.

Vrchnost nejprve dlouho čekala, když ale starý kostelík vykradli zloději, kteří se do něj probourali zdivem, povolila stavbu. V roce 1819 se začalo stavět a v roce 1822 byl současný kostel dokončen. Původně měl menší věž a vybavení se teprve pořizovalo, ale postupně byl dobudován do dnešní podoby.

Budova někdejší fary

Kaple na návsi pak byly dokončeny později. Říká se jim Božitělové a byly vybudovány do čtyř světových stran v roce 1904. Kromě toho stojí před kostelem ještě socha Panny Marie z roku 1874 a sv. Jan Nepomucký z roku 1773.

Dnes je celá náves místem k odpočinku ve stínu stromu i na slunci. Nechybí zde pítko ani lavičky. A když se člověk rozhodne zastavit se zde, měl by vědět, že je na místě, kudy procházela historie duchovního života generací místních lidí. A taková místa mají posilující charakter.

autor: kbz
Spustit audio