Křivá je vesnicí krásných výhledů

Křivá se rozkládá kolem zákrutu cesty stoupající z horního konce Dlouhé Loučky směrem do Nízkého Jeseníku – konkrétněji do Rudy. Když jsem do vesnice přijel poprvé, myslel jsem si, že jsem mnohem výše. Nadmořská výška obce sice dosahuje jen nějakých 400 metrů, díky velkému převýšení na krátké trase se však zdá, že je Křivá regulérní horskou osadou. Kdo tudy projíždí v zimě častěji, potvrdí, že to není jen pocit, a že zdejší větry a sníh umí ze silničky udělat regulérní tobogán. I na kole si cyklista docela mákne, než se dostane z mateřské Dlouhé Loučky do centra Křivé.

Obec skutečně leží na jakémsi výběžku kopce s lakonickým názvem Hora, který vystupuje nad rovinu Hornomoravského úvalu. O to zajímavější je, že se tato vesnice objevuje v historických pramenech už velmi brzy. V roce 1365 je obec zmíněna jako součást sovineckého panství. Pozoruhodnější je ovšem zpráva z roku 1373. Podle některých hitoriků je totiž osada Křivá jmenována jako součást majetku, který pánové ze Siovince připsali mírovskému purkrabímu Gerhartovi. To by tedy znamenalo, že alespoň část doby, po kterou existovala, obec spravoval mírovský úředník. V té době je Křivá v listinách psána jako Křivč. V roce 1492 je obec opět uváděna jako součást sovineckého panství.

Tou vesnice zůstala až do konce patrimoniální správy. Po Bílé hoře připadlo panství Řádu německých rytířů a ti spravovali i obec. Zajímavé je, že se objevuje německé pojmenování vesnice Pudelsdorf. Pudlování je jeden ze starších způsobů tavby železné rudy a získávání kujného železa. Zda ale název souvisí s rozšířenou hutní výrobou v okolí, opravdu nevím. Křivá byla samostatnou vesnicí i po zániku vrchnostenského zřízení. Součástí Dlouhé Loučky se stala až po územní reorganizaci v roce 1960.

Přestože je to do Křivé pěkně do kopce, často tudy projíždějí cyklisté mířící právě do Rudy a pak dále na Rýmařosvko. Centrum Křivé je jako stvořené pro krátkou zastávku. Je zde přístřešek k odpočinku s krásným pohledem na novogotickou kapli sv. Floriána, která je nejvýznamnější památkou obce. Kousek od ní stojí kamenný kříž. Obě památky nejsou datované, takže zjistit o nich něco bližšího, znamená ponořit se do archívů. To ale nechám místním badatelům. Co člověk nepřehlédne, jsou krásné výhledy ze silnice pod i nad obcí – ze samotné vesnice je to přece jen trošku horší. Je vidět celý hornomoravský úval jako na dlani, z něj vystupuje protější masív Bradla a naproti kopečky a kopce Bouzovské a Drahanské vrchoviny. Už jen pro ten krásný výhled stojí za to Křivou navštívit.