Ladín má jméno podle svého zakladatele, nebo podle pozemků na kterých vznikl

Počátky historie Ladína sahají do 14. století, kdy se v roce 1351 objevuje obec jménem Ladyn v písemných pramenech. Konkrétně v zemských deskách olomouckých, do kterých tehdy Ješek z Konice zajistil zápisem své manželce Cecílii, 500 hřiven věna i na majetku v osadě tohoto jména. Mimochodem, jméno obce má své kořeny možná v domácké podobě vlastního jména Ladislav. Snad se jednalo o jméno zakladatele obce, ale jistotu v tomto nemáme. Druhá varianta mluví o tom, že obec vznikla na půdě, která ležela ladem. Odsud tedy její jméno.

Zajímavé je, že v soupisu obcí konického panství, který máme k dispozici v souvislosti s jeho prodejem Ješkem z Holštejna rodu pánů z Cimburka a Tovačova v roce 1386 už zase Ladín uveden není. Historik Jaroslav Pinkava uvádí, že není vyloučeno, že obec krátce po svém vzniku zase zpustla.

V 15. století se však už zase jméno obce na konickém panství vyskytuje, bez větších podrobností. Jediné, co je zajímavé je skutečnost, že v obci byly samé zahradnické usedlosti. Žádný z místních obyvatel neměl dost půdy na to, aby mohl být nazýván sedlákem s gruntem. V první polovině 17. století se v Ladíně uvádí krčma, která odebírala pivo z pivovaru v Konici.

V roce 1618 však došlo k rozdělení konického dominia a vzniká panství jesenecké. A právě k němu připadá i Ladín, jako jedna z menších osad.

Krajinu kolem obce stíhaly za třicetileté války četné pohromy. Přímo z Ladína informace nemáme, ale krátce po válce zde žilo jen deset usedlých rodin a není zde uváděna žádná pustá usedlost. Na konci 17. století jich pak už bylo šestnáct.

Zajímavé je, že v roce 1632 se u Ladína uvádí i mlýn. Zda se jednalo o současný Podladínský mlýn na řece Romži, či o menší mlýn na Ladínském potoce ale není opět zcela jasné

Držitelé jeseneckého dominia se v čase poměrně často měnili. Z těch významnějších je třeba jmenovat Zuzanu Kateřinu Liborii ze Zástřizl, za jejíž držby panství vzkvétalo a dobrá paní byla velmi nakloněna i svým podaným. Zemřela v roce 1691 a panství odkázala premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích ve prospěch mariánského kostela ve Křtinách.

Po zrušení kláštera připadlo panství náboženskému fondu, od kterého majetek v roce 1794 koupil František von Dietrich. Od něj jej v roce 1825 získává rodina Polanských, pod jejichž správou se obec dočkali konce patrimoniální správy.

Ladín připadl pod správu okresního hejtmanství v Litovli a soudní pravomoc nad obcí opět získaly úřady v Konici. V 50. letech 19. století se těsně nad vesnicí těžila železná ruda. Později ale dolování zaniklo. Z obecní kroniky víme, že v roce 1866 obsadili obec Prusové, které následovali také císařští dragouni. Byla jich prý plná vesnice

V roce 1909 byla v Ladíně postavena novostavba školy a o rok později se začalo s vyučováním. Do té doby chodily děti do Jesence. Škola fungovala jen do roku 1946, kdy byla uzavřena.

Po druhé světové válce se obec ještě obnovila jako samostatná vesnice, v roce 1960 však byla sloučena s nedalekým Březskem a spolu s ním připadla v sedmdesátých letech ke Konici. Dnes zde žije kolem 90 trvale bydlících obyvatel. Z pamětihodností je nutné zmínit zvoničku z 18. století, kříž Pod Homolí z roku 1932 a kříž a kapličku v polích směrem k Jesenci. Celá oblast je součástí Přírodního parku Kladecko s půvabnou přírodou.