Laškov byl vesnicí spojenou s dějinami zámku i zdejšího kostela

25. leden 2024

Laškov se nachází na ostrohu nad říčkou Šumicí. Odborníci se domnívají, že právě kolem ní procházela jedna z důležitých středověkých a možná i pravěkých cest mířících od Olomouce do Čech. Důkazem by mohlo být nedaleké hradiště Rmíz, které je datováno do období přibližně 3800 až 3100 před naším letopočtem.

Samotný Laškov je však výrazně mladším sídlem. Obec, která nese jméno patrně po svém zakladateli Laškovi, vznikla zřejmě při kolonizaci zdejšího kraje na přelomu 13. a 14. století. Tomu odpovídá i první dochovaná zmínka o obci pocházející z roku 1349. Tehdy Beneš z Opatovic, který se psával též z Laškova, vyměnil půl lán ve Voděradech s Benešem z Laškova za mlýn v Opatovicích. Vladykové z Opatovic a Laškova vlastnili obec až do konce 14. století.

V roce 1373 kupuje větší část vesnice Bohuš ze Slavoňova a o jedenáct let později přešla držba do rukou lanškrounského kláštera augustiniánů. V roce 1479 se část obce stala majetkem do vlastnictví Václava ze Švábenic, zakladatele větve Laškovských ze Švábenic. Víme, že za jejich držby byla v obci kolem roku 1500 dokonce veřejná obecní lázeň. Aleš Laškovský ze Švábenic pak v roce 1548 zanechal obec i s tvrzí a dvorem Bohuši staršímu Kokorskému z Kokor. Byl to právě on kdo nechal v Laškově za pomocí sbírek a svých peněz vystavět v roce 1612 kostel Nanebevzetí Panny Marie. Připomíná nám to pamětní deska, která je nad vstupem umístěná. Možná však je kostel starší a toho roku byl jen přestavěn a zvětšen.

Třicetiletá válka obec velmi postihla a i v dalších letech se majitelé střídali. Až roku 1683 kdy obec zakoupil klášter Augustiniánů u Všech svatých v Olomouci. Ti vytvořili z Laškova střed rozsáhlého panství. V roce 1693 byla původní zemanská tvrz přestavěna v barokní čtyřkřídlý zámek, který kromě správy panství sloužil také jako letní rezidence.

Po zrušení řádu spravoval celé dominium náboženský fond a v roce 1825 jej koupil František Jan Kollarz z Lomničky. Říká se o něm, že pocházel z řeznického rodu, který zbohatl za napoleonských válek. V roce 1887 obec navštívil i císař František Josef I., který zde, jak připomíná pamětní deska na zámku, při manévrech na Konicku i přenocoval.  Roku 1918 koupil zámek cukrovar v Drahanovicích. Prý jej chtěl i zbořit, ale nakonec mu sloužil jako sklad cukru. Od konce II. světové války jej využívá obec, která jej vlastní. 

V roce 1700 byla na panských pozemcích založena nedaleká osada Kandia. Místní část Dvorek byla původně panským ovčincem. Roku 1780 se zde usadilo dvanáct rodin německé národnosti od Lanškrouna a založili novou osadu.

Už odpradávna patřily k Laškovu dokonce hned tři mlýny. Kruhovský mlýn stál nad vesnicí v údolí Šumice. Horní mlýn dodnes najdeme mezi Laškovem a Kandií a Dolní mlýn stával vždy na počátku Terezského údolí. Kromě zemědělství se zde lidé živili i prací v lesích.

V roce 1784 byla obnovena patrně za třicetileté války zaniklá fara a u ní vznikla i první škola umístěná v budově někdejšího klášterního pivovaru. Současná školní budova byla u kostela postavena nákladem Františka Adolfa Kollarze v roce 1855. 

Po roce 1848 se obec stala součástí nejprve litovelského okresu, až po jeho zrušení byla obec přiřazena na Prostějovsko. V roce 1890 je zde zřízen poštovní úřad. Obec zůstává vesměs zemědělskou lokalitou. Kromě zámku, kostela, fary a množství drobných památek najdeme v obci například i rodinnou hrobku Kollarzů a také například i pomník padlým, jehož stavbu částečně inicioval Alfonz May, kapitán ve výslužbě z Písku, příbuzný první manželky statkáře Kollarze. Pomník byl odhalen 28. října 1934. Kromě toho je kolem zámku krásný park se vzácnými stromy a poměrně novodobou atrakcí je zdejší přírodní biotop za místní sokolovnou, hojně využívaný ke koupání.

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.