Lesní ekostezka nad Švagrovem je ochutnávkou krás jesenické přírody

11. červenec 2016
Ać se to nezdá i kaskády studeného potoka mohou být významným biotopem

Příroda Jeseníků v malém, poznání fauny a flóry nejvyšších moravských hor, nahlédnutí pod zemský povrch, ale i interaktivní hry pro děti - to vše nabízí lesní ekostezka nad Švagrovem na Šumpersku.

Procházka je to nenáročná. Mnohé věci, které se zde člověk dozví, jsou však překvapením i pro zdánlivé znalce Jeseníků.

Samotná ekostezka začíná jen pár desítek metrů nad Pobytovým střediskem ekologické výchovy Švagrov, které zde bylo před několika lety vybudováno na místě někdejší táborové základny pro děti a mládež. Je to dnes vlastně jediná budova v místě bývalé samoty Švagrov, která vznikla patrně někdy na konci 17. století.

Stály zde pouze dva domy a podle ústní tradice v jednom z nich žil uhlíř a ve druhém místní hrobník. Po druhé světové válce Švagrov zcela zpustl a teprve až v 70. letech 20. století se začala budovat základna pro děti a mládež.

Samotná ekostezka má za sebou také poměrně dlouhou historii. V roce 2000 byla vyznačena jako naučná trasa pro ekologickou výchovu, ovšem tehdy ještě bez tabulí pro veřejnost. Byla dílem místních lesníků, kteří ve spolupráci s ekology chtěli veřejnosti a zejména dětem přiblížit pozoruhodnosti zdejší přírody.

Zastavení mají i svou interaktivní část

Po výstavbě střediska ekologické výchovy prošla i původní naučná stezka rekonstrukcí. Přibyly panely pro veřejnost i interaktivní panely pro děti na každém zastavení. Nejde totiž jen o to projít si 4,5 km dlouhou trasu, ale poznat některé zákonitosti jesenické přírody.

Na cestě značené zelenou turistickou značnou čeká návštěvníky celkem dvanáct zastavení. Počátek je v nadmořské výšce 660 metrů a nejvyšší bod stezky, zastavení Pod Vřesníkem, je ve výšce asi 900 metrů. Celá stezka se vine podél Studeného potoka, který sbírá vodu na úbočí Mravenečníku a Vřesníku.

Kromě naučných tabulí se však vyplatí dívat se i kolem cesty. Kromě starých doupných stromů, vzácných rostlin a chráněných živočichů se zde člověk může setkat také s pozoruhodnými zástupci hmyzu či spatřit stopy lidské přítomnosti. K těm patří například i sto let stará třešeň, která je dnes jediným pozůstatkem jednoho ze dvou domů Švagrova.

Druhou stopou lidské činnosti je stará štola. Vznikla v padesátých letech, kdy zde stát zkoumal, zda by bylo možné v oblasti s dávnou hornickou tradicí opět těžit železnou rudu. Nakonec bylo vytěženo 351 metrů a pak bylo dílo opuštěno. Naštěstí nebyla štola nazývaná Švagrovský překop vyhozena do povětří, a tak zůstala zachována do dnešních dnů. Z bezpečnostních důvodů je uzavřena a malým zamřížovaným vstupem sem vlétávají netopýři či vrápenci a také zde zimují někteří obojživelníci.

Průzkumná štola z padesátých let

Kromě lesa je zajímavé také setkání se životem ve Studeném potoce. Ten je překvapivě bohatý. Kromě larev pošvatek a jepic zde najdeme i další zástupce hmyzu. Z ryb zde žije kriticky ohrožená vranka pruhoploutvá a sem tam je zde k vidění i pstruh potoční.

Na biotop potoka je navázán i čáp černý, který hnízdí v lesích kolem a třeba i konipas horský, jehož zvonivý hlas je slyšet z korun stromů.

Procházka lesní ekostezkou je skutečnou ochutnávkou Jeseníků. Návštěvníci se zde mohou navnadit na půvabnou krajinu nejvyšších moravských hor a dozvědět se, jak mnohé zákonitosti přírody fungují. Pak už stačí jen vyrazit do hor a doufat, že například zvířata popsaná na tabulích spatříte v celé jejich skutečné kráse.