Markovice je nejen kopec, ale i symbol lidové kultury severozápadní Hané

11. prosinec 2021

Markovice je kopec, který není ani nějak převratně vysoký a snad ani příliš zeměpisně významný. Donedávna byl porostlý hustým lesem, tak ani výhledy z jeho temene za moc nestály. Vše se ovšem mění, a tak i Markovice se v posledních letech stává docela vyhledávaným cílem turistů.

Vrchol Markovice trošku připomíná ostrovní hory, které osaměle vyrůstají z nížiny. To je však pohled, který klame. Ve skutečnosti je tento homolovitý vrchol součástí Úsovské vrchoviny, která se vine nad levým okrajem nivy řeky Moravy, přibližně od jejího soutoku s Desnou u Sudkova. Markovice je pak považována za nejzápadnější kopec tohoto horopisného celku.

Nadmořská výška Markovice 475 metrů asi nikoho z horalů neohromí. Na druhou stranu tato hora opravdu roste přímo z roviny nivy Moravy, takže převýšení nějakých 175 metrů musí turisté zvládnout na zhruba kilometru a půl, což rozhodně výživné stoupání je. Navíc cesta je, zejména v deštivých dnech, dost kluzká, takže si výstup na Markovici prostě každý užije.

Lesnice a údolí Moravy v pozadí

I když modrá turistická značka na vrchol kopce vede z postřelmovského nádraží, míří přes kopec do Brníčka a pak přes Šumperk až na Červenovodské sedlo, mnozí volí jako nástupní místo Kolšov či Lesnici. Tudy se chodí na Markovici přes sedlo se sousední Dlouhou, kde stojí vysílač a odsud jsou první rozhledy do kraje. Je krásně vidět třeba Sudkovský rybník či Bludov. Kdo se vydal dříve k vrcholu, už toho moc neviděl. Výjimkou byl průhled mezi stromy na Lesnici, Leštinu, Zvoli a Rájec, který se nakrátko otevřel těsně pod temenem Markovice.

Nutno však říci, že i na severních svazích Markovice řádil kůrovec, a tak se otevřely překrásné výhledy i k severozápadu. Vidět je Postřelmov, Bludov, Chromeč, papírna v Olšanech a na kopcích nad ní i Jakubovice. Přehlédnout se dá i Hrubý les, část Rychlebských hor a Jeseníky od Červenohorského sedla až po Obří skály.

Výhledy z Markovice bohužel otevřel kůrovec

Přímo na vrcholu je k dispozici ohniště a lavičky k posezení. Je zde i vrcholová kniha a rozcestník. Zajímavé je navštívit kopec v brzkém jaru, kdy zde jsou nejen lepší výhledy, ale v lese kvetou křivatce, dymnivky, sasanky a další květiny. Také je zde možné spatřit některé vzácnější ptáky, třeba strakapoudy a různé druhy sýkor. Mimo to lze potkat veverky, kunu lesní, lišku a sem tam i srnčí zvěř.

Markovice se kupodivu zapsala i do lidové kultury zdejšího kraje. Pro lidi z okolí to byl odpradávna do jisté míry kultovní kopec, a tak když se v roce 1953 v Postřelmově zakládal folklorní taneční soubor, dostal jméno právě Markovice. Za dobu své historie se postaral nejen o spoustu kulturních zážitků, ale také o zachování zčásti zapomenutého bohatství folkloru Zábřežska, Štítecka a českých obcí Šumperska. Souborem prošlo mnoho skvělých tanečníků i muzikantů, a na tvorbě repertoáru se podíleli nejen jeho členové ale i etnografové ze šumperského a olomouckého muzea.

Když se mluví o souboru Markovice, nejde nezmínit dlouholetou práci manželů Drtilových, kteří nejenže po mnoho let vedli celé těleso, ale mnohokrát propagovali lidovou kulturu i mimo vystoupení a díky nim je povědomí o starých tradicích zdejšího kusu Moravy stále živé.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?