Místo, kde vkládají do počítače prostor
Dron, 3D tiskárna, stovky i tisíce let staré mapy a zařízení, které snímá pohyby očí – i s tím pracují odborníci na Katedře geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, kterou navštívíme s dalším dílem pořadu Přímo z místa Českého rozhlasu Olomouc.
Patnáct let olomoucké geoinformatiy
Katedra letos slaví patnáct let existence. V současnosti tu pracuje asi patnáct zaměstnanců, každý rok nastupuje do prvního ročníku bakalářského studia kolem čtyřiceti studentů. Ti dále mohou pokračovat v magisterském programu. Doktorskému studiu se tu věnuje v současnosti patnáct studentů, dozvídáme se od tajemnice a zástupkyně vedoucího katedry Zdeny Dobešové.
Jak už název oboru říká, jedná se o spojení geografie a výpočetní techniky, výsledkem jsou speciální softwary a aplikace. Úkoly, na kterých vědci pracují, jsou rozmanité. „Vítejte na katedře, kde vkládáme prostor do počítače, tak abychom tomu prostoru lépe rozuměli, abychom ho mohli přizpůsobit a pak dát uživatelům nástroje k tomu, aby se v prostoru lépe orientovali, lépe ho plánovali a užívali. S naší prací se můžete setkat tam, kde si umíte přestavit mapu,“ vítá nás vedoucí katedry profesor Vít Voženílek.
Místnost, kde sledují, kam se díváte
Prvním specializovaným pracovištěm, které navštěvujeme, je laboratoř eye trackingu. Zařízení umístěné pod monitorem počítače sleduje pohyby očí. Tímto způsobem je možné snímat a zaznamenávat rychlost reakcí a obtížnost orientace v předložených mapách a dalších materiálech. Pomocí zařízení EEG se tu pokoušejí zjišťovat také emoce člověka sledujícího předložené materiály. „Zatím je to nová věc, doposud existují pouze jednotky článků na téma využití EEG a eye trackingu v kartografii,“ vysvětluje vedoucí laboratoře Stanislav Popelka.
Umění starých geografů
„Staré mapy, které zahrnujeme do výuky na katedře geoinformatiky, jsou průřezem celou kartografickou historií. Nejstarší mapa světa stará dvacet pět tisíc let byla nalezena na území České republiky v roce 1962 a zobrazuje Pavlovské vrchy,“ představuje poznatky jednoho z oborů Alena Vondráková, která nám také ukazuje kopie map Ptolemaiových i příklady vojenského mapování Olomouce a okolí.
Rychle a jednoduše
Informačními technologiemi v geoinformatice se zabývá Rostislav Nétek. Vytváří aplikace, které umožňují do elektronických map zapisovat data včetně obrázků a multimediálních záznamů a zase je vyhledávat a číst. „Trendem je tvořit aplikace v prostředí internetu. Pryč je doba, kdy bylo potřeba instalovat do počítače speciální program. Je důležité, aby uživatel našel informace rychle a správně,“ dozvídáme se na tomto pracovišti.
Prostorové modely k výuce i pro nevidomé
U 3D tiskárny, která podle zadaného programu vyrábí plastový objekt, nás vítá Jan Brus: „Modely používáme jako výstup našich analýz, protože se dají lépe uchopit a vnímat, je možné je využít také pro nevidomé.“ Prostorové modely se dají tvořit také na speciálním zařízení výřezem ze stohů kancelářských papírů. Před sebou vidíme model městečka, globus s reliéfem povrchu Země, řez sopkou a jeskyní. „Tyto modely je pro názornost možné využívat kupř. ve školách. Výhodou je, že tento papírový model může být plnobarevný,“ říká Jan Brus. Ten nám také prozradil, že na 3D tiskárně jsou schopni vyrobit komponenty pro opravu dronu, kterým na geoinformatice snímkují terén.
Procházka botanickou zahradou
Katedra geoinformatiky vytvořila také projekt veřejně přístupný na internetu, který podporuje výuku botaniky. Zahrnuje plán botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a čtyř skleníků Výstaviště Flora. Pomocí něj je možné vyhledávat nejen rostliny, ale také řadu informací, které se k nim vztahují. Později k této webové platformě vznikla i aplikace do mobilního telefonu.
Proměny lesa
Velký kufr s multirotorovým zařízením nakládáme do zavazadlového prostoru auta a do terénu vyrážíme s Jakubem Miřijovským. Zastavujeme se uprostřed lužního lesa CHKO Litovelské Pomoraví. Pomocí dronu a zrcadlovky s fotogrametrickým objektivem tu monitorují dynamické proměny krajiny, kdy se ramena řeky Moravy na některých místech posouvají i o několik metrů za rok. „Jakmile skončíme tuto práci v terénu, data z leteckých snímků zpracováváme v laboratořích a kancelářích, kde vytváříme přesný polohopisný plán. Ke snímkovaní větších ploch pak používáme velké pilotované letadlo,“ vysvětluje Jakub Miřijovský.
Fotogrametrickým letounem se prolétneme zase někdy příště. A na procházku Katedrou geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se můžete vydat v pořadu Přímo z místa prostřednictvím odkazu v úvodu článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
