Mrsklesy byly samostatným statkem, který pak po staletí patřil k Velké Bystřici

Roku 1389 pak obec mění majitele, kterým se stává Václav z Doloplaz. Právě on je považován za zakladatele rozsáhlejšího velkobystřického panství. V roce 1447 existuje zápis o koupi tohoto dominia Ondřejem ze Studnic. Nedržel jej dlouho a jeho dědic Václav při prodeji uvádí, že součástí zdejšího panství je kromě Bystřice s tvrzí a farou, hradu Hlubokého i několik vesnic a mezi nimi i Mrsklesy, které jsou od té doby nedílnou součástí panství.

Novým majitelem se stává Petr ze Zástřizl. V roce 1486 Bystřice i s Mrsklesy opět mění držitele. Tím se stává Vilém z Pernštejna, který zbavil osady panství odúmrti. Podle dosavadního zvyku totiž, pokud umřel majitel statku bezdětný, připadla usedlost vrchnosti.

V 16. století byl majitelem obce Herbort z Fulštejna. Byl to protestant,  a po něm získává obec v roce 1578 do držby rod pánů z Vrbna.

Už v 15. století byl v obci kostel. Právě za Herborta z Fulštejna a jeho následovníků zde máme zprávy o protestantském pastorovi.

V roce 1589 kupuje velkobystřické panství olomoucká metropolitní kapitula. Do kostelů na panství dosazuje opět katolické faráře. V Mrsklesích však od toho roku nemáme o kostele žádnou zmínku. Zřejmě zanikl i se zdejší farou.

Třicetiletá válka zanechala na zdejší obci mnoho stop. Po jejím skončení bylo devět zdejších usedlostí pustých. Někteří historikové se domnívají, že dosídlení po válce přineslo germanizaci obce, nicméně ještě v 18. století jsou v obci jména usedlíků česká i německá.

Byl zde kovárna a většina zdejších obyvatel byla vázaná na zemědělskou produkci. V roce 1837 je zde ve 43 domech uváděno 339 obyvatel.

V roce 1848 se Mrsklesy staly samostatnou obcí

Po zániku patrimoniální správy v roce 1848 se Mrsklesy staly samostatnou obcí. Není bez zajímavosti, že do jejího katastru patřila i průmyslová osada Mariánské Údolí. Už na přelomu 18. a 19. století probíhala snaha o obnovu středověké těžby zlata v údolí Bystřice. Pokusy však neměly pro malou vydatnost zdejších dolů dlouhého trvání. Místo toho však byla v údolí objevena železná ruda.

Důlní podnikatel Josef Zvěřina mohl díky tomu v roce 1827 v Mariánském Údolí spustit vysokou pec. Tuto v roce 1845 odkoupil majitel vítkovických železáren Solomon Rothschild. Až do roku 1861 odsud dovážel do svých železáren surové železo. Pak byla tavba zastavena pro nedostatek rudy. Na hutní provozy navázala železářská výroba Ignáce Karla Machánka, která je základem pro firmy působící zde dodnes.

Vraťme se do Mrskles. Obec sice byla samostatná, nicméně navázaná na Velkou Bystřici. Obec tam byla přifařena, děti docházely do velkobystřické školy, byla zde pošta  i četnická stanice. Nic na tom nezměnilo ani zřízení školy v Mariánském Údolí. V roce 1918 byly Mrsklesy připojeny jako osada k Velké Bystřici.

Vše změnilo přiřazení obce i velkoněmecké říši v roce 1938, kdy se Mrsklesy staly součástí Hluboček. Krátké období samostatnosti zažila obec v letech 1956 – 1975. Pak došlo k opětovné integraci a teprve od roku 1996 jsou Mrsklesy opět samostatnou obcí.

Dnes v obci najdeme kapli sv. Šebestiána ze II. poloviny 19. století, sousoší sv. Jana Evangelisty, sv. Kříže a sv. Floriána a další drobné památky. Průmyslová historie Mariánského Údolí je dnes spíše vnímána jako součást Hluboček.