Nejstarší osídlení Jeseníků stále zakrývá clona dějin

Odborníci se domnívají, že první lidé se do Jeseníků vydali v mladší době kamenné. Jednalo se však jen o jakési občasné návštěvy lovců, které sem zavedla zvěř, případně o pokusy o přechody hradby hor při cestách ze slezské nížiny na jih na Hanou a opačným směrem. Přesto i poměrně nedaleko jesenických vrcholů najdeme místa, u nichž nálezy potvrzují souvislejší osídlení pravěkým člověkem. Sekeromlaty, nalezené na jeho svazích, usvědčují Uhlířský vrch nad Bruntálem. Tato někdejší sopka byla patrně v dobách mladší doby kamené sídlem lovců, kteří odsud podnikali lovecké výpravy do okolní krajiny.

V otázce starověkého osídlení Moravy nebyla doposud vyřečena poslední slova odborníků. Stále se posouvají hranice vlivu římské říše. Nálezy ojedinělých mincí u Rýmařova však nesvědčí o pobytu Římanů v této oblasti. „Nedá se vyloučit, že se jedná o část sbírky mincí bruntálského muzea, která byla rozkradena na konci II. světové války, jíž sem mohl někdo ukrýt. Stejný problém máme i s dalšími nálezy z jiných obcí, které jsou často pozůstatky kdysi bohatých školních sbírek a nemusí mít s danou lokalitou nic společného,“ popisuje správce archeologických sbírek bruntálského muzea Igor Hornišer.

Naopak velmi reálná se jeví přítomnost keltských horníků v Jeseníkách a jejich podhůří. Bohužel, dávní kovkopové byli velmi opatrní na své věci, takže i když máme podezření na působení Keltů v oblasti kolem Vrbna pod Pradědem nebo v povodí Oskavy, přímé důkazy v podobě nálezů typické keramiky nebo dalších předmětů pro potvrzení opět bohužel chybí.

Archeologické nálezy v Suché Rudné 2 - Foto Igor Hornišer.jpg|foto: Igor Hornišer

Pokud ovšem připustíme, že již v těchto nejstarších dobách byly Jeseníky využívány jako zdroj rud a kovů, musíme stále připomínat, že návštěvy prospektorů a horníků byly spíše nahodilé a rozhodně se nejednalo o souvislé osídlení. Jeseníky byly stále porostlé poměrně těžko prostupným horským pralesem a jakákoliv cesta sem byla velmi namáhavá.

S nástupem středověku se pohled lidí na hory příliš neměnil. Objevují se zde patrně stále skupiny prospektorů, kteří vytěží něco rudy, zpracují ji a zase se stáhnou do údolí. Nedávno se ale při záchranném průzkumu u jednoho z penzionů v Suché Rudné podařilo odkrýt neobvyklou konstrukci. Na poměrně velké ploše se archeologům objevila podivná soustava prken nasazená na kůlech. Jednalo se o poměrně obrovské dílo v podobě koryta, v němž se přeplavovala zlatá ruda. Datování stáří dřeva vyneseného z naleziště potvrdilo, že kůly pocházely z let 1225 až 1232. Vzhledem k velikosti odkryté části zařízení museli být jeho provozovatelé dokonale organizováni a jednalo se patrně o větší skupinu, která musela na místě pobývat poměrně dlouho. Dá se tedy potvrdit, že v té době zde musela existovat osada, kde horníci bydleli a pracovali.

První polovina 13. století tak je dobou, kdy se Jeseníky začaly trvaleji osídlovat. Připomeňme, že z té doby máme první písemné zprávy o městech v těsné blízkosti hor. Tak vznikl Uničov, Bruntál, Rýmařov a další aglomerace. Ty byly patrně založeny jako jakési zázemí pro hornické osídlení jesenické krajiny.

Suchá Rudná - ústí starého dolu|foto: Miroslav Kobza

Odkud sem přicházeli první obyvatelé, není jisté. Dá se předpokládat, že to ale byli lidé se zkušenostmi s těžbou kovů. Odborníci spekulují, že se mohlo jednat o horníky ze Štýrska, Salzburska, ale i o horníky se severní Itálie, o nichž jako o bájných Vlaších velmi často mluví staré jesenické pověsti. Archeologické nálezy nám ale opět míchají s kartami předpokladů. Další z nedávných nálezů z oblasti Horního Benešova totiž archeologové identifikovali jako část bronzového hunského kotle z období stěhování národů. Podobný nález zde byl učiněn už ve dvacátých letech minulého století a tak se dá předpokládat, že kromě jiných osadníků sem přicházeli také návštěvníci z východu a dalších zemí.

Malou exkurzi do dějin nejstaršího osídlení Jeseníků nabídly i nedělní Toulky krajem, které společně s Igorem Hornišerem připravil na 1. června Mirek Kobza.