Nejstarší v původní podobě dochovanou stavbou Litovle je někdejší zádušní kaple sv. Jiří

2. březen 2023

Přestože krajina kolem řeky Moravy na Litovelsku je osídlená už odpradávna, samotné město Litovel vznikalo postupně z rybářské a trhové vesnice až do podoby obchodního a řemeslného centra horní části olomoucké Hané. Z nejstarších dob se nám dochovalo několik svědků a jedním z nich je bezesporu i kaple sv. Jiří, která je dokonce považována za nejstarší, v původní podobě dochovanou, stavbu současného města.

Církevní dějiny Litovle nejsou jednoduché. Původní vesnice, která stávala patrně na místě dnešního Staroměstského náměstí, byla patrně přifařena nejprve do Medlova. Byl zde filiální kostelík sv. Jakuba, na který dnes navazuje později dokončený kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1692. V roce 1342 je zmiňován také současný kostel sv. Marka, který se stal duchovním svatostánkem nově vznikajícího města na ostrově mezi rameny řeky Moravy. Kolem tohoto kostela byl také městský hřbitov a právě na něm, byla patrně v roce 1484, vybudována kaple sv. Jiří. Letopočet stavby prozradil restaurátorský průzkum, který jej objevil přímo na kruchtě kaple.

V té době byla Litovel držena rodem pánů z Vlašimi. Ti od roku 1436 vlastnili nejprve úsovské panství a od roku 1440 i samotné město. Karel st. z Vlašimi byl katolík, v otázce konfesí byl však velmi tolerantní. V době jeho příchodu do Litovle zde žilo zejména německy mluvící katolické obyvatelstvo. S českou šlechtou však do města přicházejí i česky mluvící měšťané přijímající podobojí.

Zatímco v kostele sv. marka se kázalo německy, v nové kapli se patrně kázalo česky. V roce 1497 se v souvislosti s kaplí mluví o „českém“ svatostánku. To však neznamená, že by zde byly pouze protestantské bohoslužby. Výzdoba kaple tomu rozhodně neodpovídá. Další zápisy dochované dodnes pak mluví o kapli jako o stavbě zádušní.

Kaple sv. Jiří

Vraťme se k samotné stavbě kaple. Stojí v těsné blízkosti kostela sv. Marka. Byla postavena na už existujícím hřbitově, což dokladuje výzkum prokazující, že některé hroby zasahují do základů kaple. Podoba svatostánku je gotická. Jednolodní stavba je uzavřena trojbokým závěrem a je krytá sedlovou střechou, ze které vystupuje malá věžička, tzv. sanktusník.

Pozoruhodný je však zejména interiér kaple. Mnohá jeho tajemství byla po staletí skryta a teprve důkladný restaurátorský průzkum a následná obnova v letech 1997 - 2011 je opět umožnila ukázat obyvatelům města.

Interiér osvětluje šest úzkých špaletových oken zdobených plaménkovými kružbami a do prostoru je možné vejít dvěma portály, z nichž hlavní byl patrně ten severní. Kaple je zaklenuta síťovou hvězdovou klenbou o čtyřech polích s cihlovými žebry. Svorníky klenby a křížení jednotlivých žeber je zdobeno malbami heraldického, ale i sakrálního charakteru. Najdeme zde nejen erb zakladatelů stavby, pánů z Vlašimi, ale i rodů, se kterými byli spřízněny, zemské znaky krajů, kterým vládl Matyáš Korvín, jeho erb či znak města Litovle. Kromě toho zde jsou postavy svatých a další, mnohdy už neidentifikovatelné motivy.

Kromě toho se při restaurování podařilo v kapli objevit také mnoho další maleb a nápisů. Asi nejvýznamnější je obraz sv. Jiří bojujícího s drakem z roku 1485 na jižní stěně kaple.

Kaple byla postavena jako hřbitovní, Karel st. z Vlašimi se však jejího dokončení nedožil. Přesto sloužila jako zádušní stavba po mnohá další staletí. Také označení Česká či Moravská sedělo, protože zprávy o kázání v českém jazyce jsou v následujících letech také zaznamenány. Do roku 1624 zde probíhaly také protestantské bohoslužby a pohřbívali se zde nekatoličtí měšťané.

Později byla kaple využívána jen o svátcích, což změnilo až 18. století, kdy byly bohoslužby v kapli četnější. V roce 1882, kdy se kaple stala majetkem kostela sv. Marka a opět se zde kázalo česky. Po roce 1945 byl svatostánek odsvěcen a sloužil jako sklad farnosti. Od šedesátých let pak kaple patřila Vlastivědnému muzeu v Olomouci, které začalo s rekonstrukcí.

Spustit audio