Když zkoumáte nové naleziště, nevnímáte ani čas, ani počasí, říká archeolog Miroslav Šmíd

Miroslav Šmíd je mimo jiné také spisovatel, malíř a regionální historik. Vybudoval prostějovské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno a byl také jeho vedoucím v letech 1995 až 2017.

Rodák z Horního Štěpánova je velkým regionálním patriotem a také nositelem Ceny města Prostějova za rok 2012. Vždy ho přitahovalo odkrývání a poznávání neznámého.

Odhalování způsobu života dávných obyvatel našeho území a předávání poznatků o jejich zručnosti, technické i duševní vyspělosti. Podstatnou část své archeologické praxe se podílel na záchraně ohrožených archeologických památek na různých stavbách na území téměř celé Moravy.

Specializoval se na mladší dobu kamennou (eneolit). A tomuto období zůstal věrný po celý profesní život. Lokalitou, která mu obzvláště přirostla k srdci, je eneolitické hradiště Rmíz u Laškova. V jejím okolí objevil pět mohylových pohřebišť z té doby.

Další velkou vášní archeologa Miroslava Šmída je malování, kde do svých obrazů promítá velkou lásku k přírodě a především k lesu. A možná se letos dočkáme další výstavy jeho prací. Prozradil také, že nemocí z povolání u archeologů jsou bolesti kolen. Ale i přes to je stále aktivní a plný snů a plánů.

Jakých? Poslechněte si celý rozhovor s archeologem a výtvarníkem, Miroslavem Šmídem.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.

autor: zos
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.