Nýznerov založil lesní pacholek už před třicetiletou válkou

26. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vodopády Stříbrného potoka

Osada Nýznerov je dnes známá zejména díky nedalekým vodopádům na Stříbrném potoce, kterým dala své jméno. Je to však i historicky pozoruhodné místo, které si zaslouží pozornost nejen milovníků dějin kraje pod Rychlebskými horami, ale i turistů, kteří sem přicházejí.

Přestože dnes Nýznerov patří pod nedaleké Skorošice, vznikl původně jako osada náležející k Vápenné. Už v roce 1612 se pod názvem Glaseberg popisuje, že zde pozemky držel jakýsi lesní pacholek Martin Latzel. Jméno Latzel zde tehdy bylo poměrně běžné a patrně se jedná o nějakého příbuzného pozdější podnikatelské rodiny, který výrazně proměnila okolní kraj. Jméno Glaseberg evokuje skutečnost, že v té době mohla někde v okolí fungovat sklárna, o její existenci se však žádná zpráva nedochovala. V roce 1636 se majitelem pozemků v Nýznerově na čas stává skorošický šoltýs od nějž je později koupil šoltýs z Vápenné. Od té doby byla zdejší krajina vždy součástí majetku rychty ve Vápenné (tedy tehdy ještě v Zigharticích).

Nutno říci, že ještě v roce 1666 se ale nedá mluvit o nějaké vesnici, stával zde jediný dům. Teprve o více než sto let později přicházejí do osady další obyvatelé, kterým se svolením vrchnosti přenechal pozemky šoltýs Franz Niessner. Právě po něm nová osada nese současné jméno i původní jméno německé, které znělo Niessnerberg. Do roku 1804 zde už žilo 136 obyvatel, kteří ale neměli na růžích ustláno. Zdejší pozemky nebyly moc úrodné a mezi rozsáhlými lesy nebylo ani moc pastvin. V té době se součástí nové osady stává i malá kolonie jménem Jägerhau, tedy Myslivecká. Její obyvatelé ovšem patřili k vrchnosti v Žulové.

Zemědělství zde opravdu nebylo sto uživit místní obyvatele. Ti tedy hledali přivýdělek v práci v lese a v domácí textilní výrobě. Jedinou větší provozovnou v obci byl na přelomu 18. a 19. století mlýn, který byl později přestavěn na hostinec. Existovala zde i potašovna, kde se vyráběla potaš. Tato sůl kyseliny uhličité se využívala při výrobě skla, na bělení a barvení látek, výrobu mýdel či na praní vlny. Kromě toho se zde také pálilo vápno a těžil se zde v malém grafit.  Název Stříbrného potoka svědčí i o možné těžbě drahých kovů, stopy případného dolování zde máme doloženy odvaly z těžby pod vrcholem Stříbrného vrchu nad vesnicí, kde se mimochodem razila průzkumná štola ještě v padesátých letech minulého století.

 

Obec byla součástí  skorošické farnosti. Z minulosti se nám dochovaly zprávy o sporech místních farníků se svým duchovním pastýřem, které vyvolala povinnost místních dovážet kněze k zaopatřování nemocných. Ve třicátých letech 19. století si obyvatelé obce staví první dřevěnou kapli, kterou v roce 1899 nahrazuje současná novogotická zděná kaple zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie, na jejíž stěně je také pamětní deska obětem I. světové války. Už od roku 1801 vyučoval ve svém bytě nýznerovské děti soukromý učitel Augustýn Mücke. Budova školy v obci však je až od roku 1872.

Při cestě k vodopádům, za poslední budovou v obci najdeme místo někdejšího zajateckého tábora, kde dodnes připomíná hrůzy památník.

V horní části Nýznerova také stojí nové muzeum, které představuje turistům život této části podhůří Rychlebských hor a zároveň slouží i pro pořádání společenských a kulturních akcí.

autor: kbz
Spustit audio