Od Pradědu na Hanou: Červená hora
Turistická trasa z Červenohorského sedla do masívu hory Keprník patří od počátků turistiky v Jeseníkách k nejfrekventovanějším v této oblasti. I my vás pozveme na výlet do kraje nejvyšších moravských hor a vydáme se sem zejména za návštěvou jednoho z vrcholů v této oblasti – na Červenou horu.
Červená hora se svou nadmořskou výškou 1335 nepatří k nejvyšším vrcholům v keprnické části Hrubého Jeseníku, při pohledu na panorama této oblasti ji však rozhodně nepřehlédnete. Její kuželovitý vrchol výrazně vystupuje zejména nad sníženinu Červenohorského sedla, které po ní nese svůj název a zejména z jesenické strany hor tvoří dominantu této oblasti.
Vrchol Červené hory leží na turistické trase z Červenohorského sedla přes Vozku, Keprník a Šerák do sedla Ramzová. Jak se sluší na horu tohoto jména, vydáme se na ni nejprve po červené turistické značce. Ta nás zavede po široké lesní cestě až na rozcestí Bílý sloup v nadmořské výšce necelých1250 metrů. I když převýšení vypadá krutě, cesta zde vede skutečně pozvolně nahoru a zvládne ji i méně zdatný turista.
Bílý sloup zde skutečně najdeme – je to jakýsi pozůstatek někdejšího značení, který byl už několikrát obnoven. Právě zde odbočíme z červené na žlutou turistickou značku, která nás přiblíží vrcholu. I červená značka vede pod vrchol, žlutá je však vedena přece jen divočejší krajinou hor.
Projdeme po návětrné hraně hory, která zde v prudkém svahu padá do hlubokého kotle Sněžné kotliny. Znalci zdejšího kraje vědí, že právě tady se nacházíme na jednom z lavinových katatstrů Jeseníků. Samotná cesta je bezpečná, kousek pod ní se však ukládá navátý sníh do vysokých vrstev, které se čas od času utrhnou a s rachotem se zřítí do hlubiny. Samotná Sněžná kotlina je přírodní rezervací. Jedná se o ledovcový kar, který je mimochodem i významnou botanickou a pramennou oblastí. Přímo nad kotlinou se tyčí vrchol Červené hory.
Je to pozoruhodné místo s dalekým výhledem jak na Jesenicko, tak i do Šumperské kotliny, které přímo na vrcholu označuje jen triangulační bod.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
