Od Pradědu na Hanou: Chata Švýcárna
Čaj mnohdy s něčím ostřejším, teplá polévka, a když se stmívá snad i střecha nad hlavou. To přivítá každý turista, který se někdy toulal horami.
Tentokrát si vás Mirek Kobza dovolí pozvat na místo, kde to vlastně všechno bylo poprvé, tedy na nejstarší horskou chatu v nejvyšších moravských horách – na Švýcárnu.
Většina návštěvníků hor ví, že leží na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a Pradědem, na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1 304 m.
Počátky osídlení tohoto místa kupodivu sahají až do 18. století, kdy byly hřebeny Jeseníků vypásávány skotem a ovcemi. Už na mapě losinského panství z roku 1736 je nad Česnekovým dolem vyznačený Knoblochhaus, který sloužil jako obydlí pro pastýře a sklad mléčných výrobků.
S příchodem nové vrchnosti v roce 1802, tedy rodu Lichtenštejnů, se začínají v Jeseníkách aplikovat pastevecké postupy odkoukané z Alp.
A jak to dále se Švýcárnou bylo, už si poslechněte v našem vysílání v pátek 5. července.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
