Od Pradědu na Hanou: Horní Bohdíkov

Když se totiž podíváme do historie samotné dnešní obce Žárová, najdeme v pramene v roce 1355 osadu s názvem Neudorf – tedy Nová Ves. První zápis o obci, který nám prozrazuje, že vesnice měla dědičného rychtáře, který skládal účty vrchnosti sídlící v Šumperku nebo na Novém Hradu u Hanušovic. Teprve později se vesnice stala součástí velkolosinského dominia, kde zůstala až do roku 1848.

Nová Ves byla podle dobových pramenů rozložena pod kopcem Žárovcem a již velmi brzy se u jejího západního okraje objevuje malá vesnička, která nese název Märzdorf – nebo též Německý Bohdíkov.

Své české pojmenování obec dostala podle Českého Bohdíkova, který se rozkládal, a dodnes rozkládá, jihozápadně odsud v údolí Moravy. Jméno Horní Bohdíkov je novodobé a bylo přijato prakticky až po II. světové válce, kdy přídomek „německý“ po odsunu původního obyvatelstva ztratil svůj význam.

Lánový rejstřík z roku 1677 nám prozrazuje, že v Horním Bohdíkově v té době hospodařilo15 usedlých rodin. Počet obyvatel docela stoupal. V roce 1834 zde bylo 36 domů a v nich žilo 242 osob.

Místní lidé se živili zemědělstvím, což nebylo nikdy jednoduché. Katastr Horního Bohdíkova o výměře 350 hektarů se celý rozkládá v nadmořské výšce přesahující 600 metrů a podnebí, které zde panuje je velmi kruté. Není se tedy co divit, že po skončení vrchnostenského zřízení, kdy se uvolnily možnosti stěhování odsud zejména chudší obyvatelé raději volili stěhování do průmyslových center dole v údolí.

To platilo i pro dosídlence, kteří sem přišli po II. světové válce, a tak dnes zde najdeme jen velmi málo trvale obydlených domů a většina objektů slouží k rekreaci. I proto je dnes Horní Bohdíkov, stejně jako Žárová součástí Velkých Losin.

Za další historií Horního Bohdíkova i za jeho památkami nás vezme naše rozhlasová pohlednice ve čtrvtek 24. října.