Od Pradědu na Hanou: Hrad Mírov
Ve středu vás Mirek Kobza pozve do historie Mírova, jednoho z nejtěžších vězení u nás, trošku z jiného pohledu – tedy do doby, kdy Mírov nebyl obávaným vězením, nýbrž správním centrem širokého okolí. I když jak se ukáže, tato doba netrvala dlouho.
Stavba hradu Mírova souvisí bezprostředně s upevňováním pozice olomouckého biskupa na Moravě. Rozsáhlá provincie patřící církvi sahající na Mohelnicko potřebovala bezprostředně nejen centrum, kterým do té doby byla biskupská Mohelnice, ale také pevnost, ve které by bylo možné udržovat posádku nutnou pro ochranu tohoto území.
A tak biskupové Robert a zejména jeho nástupce Bruno ze Schauemburku usilovali o stavbu hradu. Jako vhodné místo byl vybrán ostroh uprostřed Mírovské vrchoviny nad říčkou Mírovkou, kde byla nejprve vybudována tvrz a zanedlouho na jejím místě i první pevný hrad.
Kdo někdy jel na kole, nebo vystupoval pěšky z údolí řeky k hradní bráně, moc dobře si uvědomuje, jak těžce byl tehdy tento hrad dosažitelný pro případné útočníky.
První zmínka o Mírovu nese datum 1266 (jinde je ale uváděn letopočet ještě o deset let starší). Historikové se domnívají, že měl nejen strážit tuo část biskupských statků, ale také být jakousi rovnováhou tehdy vybudovaného zeměpanského hradu v Úsově. Mimochodem, něco na tom bude, protože když jedete po hlavní silnici z Mohelnice do Libivé – po obou jejich stranách na vás svítí tato panská sídla jakoby soupeřila minimálně o pozornost.
Jak to s Mírovem bylo, se dozvíte 23. listopadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
