Od Pradědu na Hanou: Kožušany
Cestou z Olomouce do Dubu nad Moravou vede odbočka do jedné ze dvou částí vesnice Kožušany – Tážaly. Když se jí vydáte, zamíříte mezi domy hanácké vesnice nedaleko Olomouce, která odpradávna nese jméno Kožušany.
To slovo odpradávna je namístě, neboť kolem obce vedla pravděpodobně již od pravěku komunikace, kudy procházely lovecké a kupecké karavany. Obydlena tato oblast byla prokazatelně již v mladší době kamenné.
Historické prameny nám prozrazují, že narozdíl od Tážal, jsou Kožušany přece jen mladší vsí. Poprvé se v písemných pramenech objevují ke konci 13. století, konkrétněji v roce 1297.
Tehdy byl majitelem části Kožušan vyšehradský probošt Jan a tento majetek daroval král Václav II. řádu sester Dominikánek v Olomouci. Druhá část obce patřila místnímu vladyckému rodu, který používal přídomek z Kožušan.
To platilo do roku 1389 a od tohoto letopočtu patřila obec olomouckým Dominikánkám až do zrušení kláštera v roce 1782. Poté se stala majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois, který ač rodilý Belgičan, žil a působil ve Vídni.
Na konci 19. století pak bývalý vrchnostenský majetek v obci připadl do správy šternberského lichtenštejnského statku.
Jak se dále Kožušany rozvíjely a jaká byla jejich historie se dozvíte z rozhlasové pohlednice Mirka Kobzy ve středu 6. února.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
