Od Pradědu na Hanou: Lužná
Po silnici ze Šumperka přes Bratrušov a Kopřivnou do Hanušovic. Poměrně frekventovaná cesta začne na horním konci Bratrušova stoupat vzhůru, až nás dovede do nadmořské výšky 600 metrů na náhorní plošinu mezi Ptačím vrchem s nadmořskou výškou 622 m na jihozápadě a výrazným, 742 m vysokým, vrcholem Smrku na severozápadě.
Zde narazíme na skupinku několika domů. Tak nás přivítá někdejší obec Lužná. Dnes se tato osada nedaleké Kopřivné téměř zcela vylidnila, většina zdejší domů slouží k rekreaci, k čemuž láká nádherná příroda v okolí.
Lužná se poprve objevuje v historických pramenech v roce 1577. Tehdy se osada psala pod německým názvem Felwisn Felviz a byla součástí panství se sídlem v Bludově. Ze jména Felvísen se vyvinul pozdější český název Velvíz. Český název se pŘedpokládá od osobního jména Velevid, německý název pak byl spíše špatně přeložen a přikloneň k německému wiesen (louky).
Se jménem Lužná ve významu luh souvicí patrně i nápis na nejstarší pečeti obce, kde byl jako pečetní znamení třílístkový jetelový list, který byl orámován nápisem SiGiLiD GEMEJN WS, v překladu: pečeť obce Weis. Tato pečeť se nedochovala.
Ještě starší historie obce možná souvisí s Novým Hradem, něm. Neuhaus, Furchtenberg či Gabelsberg, jehož rozsáhlé pozůstatky najdeme na katastru osady dodnes. Víme, že zanikl někdy po českouherských válkách a historikové se domnívají, že někdejší předhradí bylo předchůdcem dnešní osady Lužná.
Do Lužné se s námi můžete vydat v naší rozhlasové pohlednici ve středu 10. července.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
