Od Pradědu na Hanou: Pískov

Historie Pískova je po celou dobu feudálního zřízení propojena s úsovským panstvím. Právě jako jeho součást je obec poprvé zmíněna v roce 1348. Samotné domínium, jehož centrem byl hrad a později městečko Úsov vzniklo někdy v polovině 13. století a jeho prvním známým držitelem, patrně nájemcem zeměpána byl Jiljí ze Švábenic. Úkolem těchto šlechticů bylo mimo jiné osídlovat území, které jim bylo svěřeno, aby neslo zeměpánovi, jenž byl vlastníkem celého kraje užitek. A tak vznikaly první obce a mezi nimi patrně i Pískov.

Na rozdíl od vesnic v okolí byl Pískov vždy spíše menší obcí. Osady, zejména ty, které ležely v úrodnější půdě Hornomoravského úvalu se rozvíjely podstatně rychleji a počet jejich obyvatel stoupal. Pískov přece jen nebyl tak lukrativní lokalitou a nakonec se obci vyhnul i boom dolování železné rudy, který zde vypukl již v 16. století. Obec sice ležela nedaleko nalezišť, na jejím katastru se ale nikdy netěžilo. A tak se místní obyvatelé i nadále živili zejména zemědělstvím.

Nevýhoda v podobě jisté odlehlosti obce se ale měnila velmi rychle ve výhodu v letech válečných, kdy velké vesnice v okolí zaznamenaly mnoho škod, zatímco Pískov zůstal téměř nedotčen. Naopak, z období třicetileté války, v roce 1630 zde máme první zmínku o zákupní rychtě.

Po skončení vrchnostenské nadvlády nad Pískovem připadla obec do politického i soudního okresu uničovského. V té době se Pískov spolu se sousední Lipinkou, Troubelicemi a dalšími obce profiloval jako výrazně národnostně česky orientovaná vesnice. České spolky, které v obci působily, se orientovaly také na české vesnice na Zábřežsku, s nimiž udržovaly čilé kontakty. Pro svou zarputilost v národnostních otázkách se oblasti kolem Troubelic říkávalo severomoravské Thermopyly. Obec v roce 1976 ztratila samostatnost a od té doby je součástí Troubelic. Žije v ní necelé dvě stovky obyvatel.

Pískov skrývá jednu naprostou unikátní památku, pro kterou stojí za to s sem vydat. Třeba po zelené turistické značce vedoucí z Úsova přes vrchol Holubice do Troubelic. Onou památkou je zdejší kaple sv. Antonína Paduánského. Tu prý obci věnoval v roce 1892 kníže Johann II. z Lichtenštejnu, kterému v té době patřil stále úsovský velkostatek. Kaple byla postavena v roce 1884 a vysvěcena v roce 1886. Jedná se o unikátní stavbu, která nemá obdoby ani u nás, ani jinde v Evropě.

Snad s výjimkou podobné kaple v rakouském Semmeringu, ale ta se i tak té pískovské podobá jen vzdáleně. Kaple s arkádovým zastřešením před vstupem a velmi vysokou střechou má unikátní řešení i vevnitř. Klenbu totiž tvoří korkové tabule, což na konci 19. století rozhodně nebylo obvyklé. Kromě kaple v obci můžete vidět ještě zajímavou rustikální sochu madony s Ježíškem a několik zachovalých selských stavení.

Poslouchejte naši rozhlasovou pohlednici v pátek 20. prosince.