Od Pradědu na Hanou: Po stopách nikdy nepostavené dráhy Svitavy - Rýmařov
Současný Olomoucký a Pardubický kraj býval v minulosti propojen několika železničními spoji. Díky rozhodnutí krajů, zejména tedy toho Pardubického, jsme pak byli svědky dojemného loučení s lokálkami, které pro mnoho obyvatel oblastí na rozhraní těchto krajů znamenaly možnost spolehlivého, byť pomalého, spojení s obcemi v okolí.
Dnes už, s výjimkou několika motoráčků na hlavní trati mezi Zábřehem a Českou Třebovou, jsou lidé odkázaní jen na autobus. A proto Mirka Kobzu zaujalo, že těch vláčků, které mezi těmito kraji mohlo jezdit ještě mnohem více.
Jednou z železnic, která se bohužel nikdy nepostavila, je ta, která měla spojit Svitavy a Rýmařov. Její historie je velmi krátká. V roce 1901 vystoupil zástupce obcí Svitavska v říšském parlamentu Hugo Albrecht s požadavkem výstavby železnice, která by měla spojit nejen sousední města Svitavy a Moravská Třebová, ale pokračovat dále německy mluvícími oblastmi Moravy až do Rýmařova.
Skutečně, když sledujeme kudy měla trasa vést, byla to oblast s výraznou převahou německého obyvatelstva a patrně také nacionální tlaky mluvily pro její postavení. Na druhou stranu i z toho mála, co víme, je jasné, že se realizací trasy a provozu zabývali také schopní technici a stavaři. První, co překvapí, je, že již v prvním roce dvacátého století se v tomto případě mělo jednat o dráhu výhradně s elektrickou trakcí.
Více vám prozradí Mirek ve své rozhlasové pohlednici v pátek 14. září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.