Od Pradědu na Hanou: Potštátská hodinová věž
Čtrvteční cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstí, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka – hodinová věž.
I když dobové prameny mluví o nálezech prehistorických nástrojů v okolí Potštátu v první polovině 20. století, trvalé osídlení tohoto kraje je potvrzeno až na přelomu13. a14. století. První zmínka o Potštátu se objevuje v listině z roku 1318, ve které Záviš z Potštátu prodává své statky olomouckému biskupovi Konrádovi. Záviš z Potštátu náležel k rodu Půtovců, a právě jméno Půta dalo Potštátu název - Potenstat, tedy Půtovo město. Ano, z listiny vyplývá, že již tehdy byl Potštát městem.
Pokračujeme – li v exkurzi do dějin Potštátu – dostáváme se do druhé polovíny 14. století, kdy město připadá do držení pánů z Kunštátu a Poděbrad. A právě děd českého krále Jiřího z Poděbrad, Boček z Kunštátu, vydal pro Potštát nejstarší dochované privilegium, jímž byl roku 1388 městu darován pivovar.
Tím bylo město nejen uznáno za dospělé – neboť které město mělo své právovárečné měšťanstvo, to bylo bráno vážně - ale to je také počátek historie zdejší hodinové věže. A jak spolu pivo a hodiny souvisí? To se dozvíte ve čtvrteční rozhlasové pohlednici Mirka Kobzy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
