Od Pradědu na Hanou: Pramen ve Staré vsi
Mirek Kobza se ve čtvrtek ve své rozhlasové pohlednici vydá po cestě z Přerova na jih, k Hulínu a k Otrokovicím. Rozsáhlé lány, sahající od obzoru k obzoru přerušují osamělé stromy nebo mladé aleje kolem cest opravdu výjimečně. Také remízky by člověk mohl spočítat na prstech ruky a jediným oživením fádní krajiny jsou malebné vesničky a sem tam také lesík objevující se na temeni kopce.
Když už by se unavený poutník chtěl málem vrátit k Přerovu, objeví se přece jen náznak lesa. A to ne ledajakého. Smíšený, převážně listnatý les jakoby přímo lákal srdce poutníkovo: „Pojď, a osvěž se v mém stínu.“ Když člověk poslechne, vstoupí do lesního porostu, který se liší od lesů, které procházel třeba v jesenických hvozdech.
Samé listnáče zde jen výjimečně obzvláštňují malé smrky a stromy jsou zde podivně zkroucené. Nepřipomíná to ani lužní les, se kterým se lze setkat v Litovelském Pomoraví a ani podhorské lesy, rozšířené v oblasti nad řekou Bečvou. Je to prostě něco jiného.
Zmíněný podivný les se nachází nad Přestavlky a postupně jím lze stoupat až na vrchol Holého kopce. Jinde bychom si tohoto nevýrazného vrcholu ani nevšimli, tady se však nacházíme v oblasti, kde jsou kopce zbožím nedostatkovým. Jen v dáli modravé obrysy Hostýnských vrchů napovídají, že právě tady se z roviny kolem řek pomalu začíná zvedat něco, co přeroste v plnokrevný horský masív.
Holý kopec je i se svou výškou pouhých360 metrůnad mořem natolik ceněn, že dokonce stál technikům za vybudování monumentální retranslační věže. A právě přes Holý kopec se vydáme dále na jihovýchod do katastru obce jménem Stará Ves – tedy k cíli Mirkovy čtvrteční cesty.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.