Od Pradědu na Hanou: Skalka
Malé, ale naše! Tak nějak se možná obyvatelé blízkého okolí staví k unikátním lázním na Prostějovsku, které svou velikostí opravdu mohou soupeřit o titul nejmenší lázně v republice.
Významem však již malé nejsou, právě naopak, unikátním složením vody jsou jedinečné nejen v Česku, ale také v celé střední Evropě. A kdepak ten miniaturní lázeňský zázrak hledat? Na Prostějovsku – konkrétněji pod prvními vrcholy Prostějovské pahorkatiny, která se právě tady zvedá z nivy řeky Moravy jako předzvěst vrcholů Drahanské vrchoviny. Právě jeden z mála zalesněných vrcholů v této jinak zcela kulturní krajině označuje do daleka místa, kde příroda obdařila člověka vývěry léčivých vod. Tomuto zalesněnému kopci se říká odpradávna Skalka a pod jeho 274 metrů vysokým vrcholem se nachází stejnojmenná obec, proslulá právě těmito malými lázněmi.
Vezmeme-li Skalku od nejstarších dob, musíme přiznat, že právě v dobách, kdy se tvořila tvář naší Země, tedy v prahorách, došlo zavdání budoucí proslulosti Skalky ve světě vodoléčby. Tehdy, v dobách kulmu, se vytvořil v prostředí vznikající pahorkatiny malý ostrůvek hornin, kterými se v pozdějších dobách, kdy se kolem navršily diluviální písečné vrstvy, dostala na povrch voda obsahující nejednu pozoruhodnou látku.
Více už prozradí ve čtvrteční rozhlasové pohlednici Mirek Kobza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?