Od Pradědu na Hanou: Šléglov

Nejlépe se do ní dostaneme, pokud se vydáme silnicí ze Starého Města směrem do Branné. Šléglov je asi v polovině cesty mezi Starým Městem a Vikanticemi, v malém údolíčku, které v náhorní plošině podhůří Rychlebských hor vyhloubil potok Staříč, který zde pramení.

Přestože Šléglov byl a je jen malou vesničkou, je kupodivu docela starou osadou. Již v roce 1325 je jmenován mezi osadami, které darovala vrchnost klášteru v Kamenci v dnešním Polsku.

Společně s těmito vesnicemi se pak do majetku kolštejnské vrchnosti vrátil a lidé zde žili až do pohnutého 15. století. Vlivem válečných útrap husitských a českouherských válek pak patrně vesnice zanikla. Více o tomto zániku nevíme, pouze v listinách se obec uvádí jako pustá.

V 16. století se uvádí opět mezi osadami spravovanými z hradu Kolštejn v Branné a tak se dá předpokládat, že obec byla znovu obnovena. Již tehdy se zde objevují převážně německá jména, tak se dá předpokládat, že osada byla dosídlena z německých zemí.

V roce 1677 uvádí lánový rejstřík v obci 24 usedlých rodin.

Zajímavé je i jméno obce. Buď je odrazem jména zakladatele nebo poukazuje také na hornickou minulost obce, kde se roztloukala a drtila zlatonosná ruda.

Však také celé Staroměstsko vzniklo jako místo, kde se původně těžily drahé kovy. Koneckonců i dnes najdeme kolem Šléglova mnoho míst s prokazatelně hornickou minulostí – třeba nejvyšší bod katastru – Kutný vrch s nadmořskou výškou 798 metrů.

Do Šléglova vás Mirek Kobza ve své rozhlasové pohlednici pozve v pátek 10. května.