Od Pradědu na Hanou: Vrbno pod Pradědem
Vrbno pod Pradědem je prastaré hornické sídlo, které se na soutoku řek Bílé, Černé a Střední Opavy rozkládá již od středověku.
Přestože se nacházíme v horském údolí pod nejvyšší horou celého masívu, byla tato lokalita svými majiteli velmi ceněna. Hlavně bohatsví rud bylo tím důvodem, proč se tato jinak odlehlá krajina stala nejen předmětem mnoha sporů, ale také místem horečné výstavby několika hradů a tvrzí, které ji měly chránit. A tak na návrších kolem města dodnes najdeme zbytky opevnění dávných sídel a obranných hrádků.
S jedním z nich, konkrétněji hradem Fürstenwalde, souvisí i první zmínka o Vrbně. Podle dochované smlouvy z roku 1348 mezi Mikulášem II. Opavským a Hanušem Brucknerem měl tento opravit a vybudovat městečko pod hradem s názvem Gesenke – což znamenalo sníženina. Odsud se možná po staletích vzalo pojmenování hor Jeseníky. Nepředstavujme si však, že zde vzniklo skutečné město. Na mapě bruntálského panství zde máme zaznamenány pouze dvě pily a most.
V polovině 15. století přichází pod hory slezský rod pánů z Vrbna (tedy z Vrbna ležícího dnes v Polsku nedaleko Svídnice) a postupně se stává vůdčí silou na celém Bruntálsku. Podporuje i nadále těžbu rud a zakládá zde hornickou osadu, kterou v roce 1611 povyšuje na svobodné horní město, kterému dává jméno svého přídomku – tedy Vrbno.
Jak to s Vrbnem bylo dál, prozradí naše rozhlasová pohlednice v pátek 26. října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.