Od Pradědu na Hanou: Vyšehoří
Vyšehoří, které své jméno dostalo proto, že leží výše v horách, se v písemných pramenech poprvé objevuje již v roce 1397.
Tehdy se uprázdněné léno po smrti majitele rudského panství Štěpána ze Šternberka dostává do majetku pana Petra z Kravař.
Páni z rodu Kravařů drželi rudské panství až do roku 1442, kdy Jiří z Kravař prodává celé panství i s vesničkou Vyšehoří majiteli zábřežského panství Janu st. Tunklovi z Brníčka.
Tím se Vyšehoří dostává k zábřežskému panství, kde obec zůstala až do konce patrimoniální správy. Byla to malá obec, kde hospodařilo jen devět rodin. Jejich představeným byl vrchnostenský rychtář, neboli fojt.
Obec se rozkládala kolem Postřelmovského potoka, který vzniká spojením dvou pramenných toků, které oba spatřují světlo světa v kopcích Drozdovské vrchoviny nad vesnicí. Teprve po dokončení nové silnice se objevila nová zástavba sledující její trasu.
Ani v pozdějších letech neměla obec mnoho obyvatel. Nejvíce jich zde žilo na přelomu 19. a 20. století, kdy sčítací operáty uvádí necelých 300 obyvatel v 50 domech.
Vyšehoří má spoustu zajímavých památek, které nám ve své rozhlasové pohlednici představí Mirek Kobza ve čtvrtek 25. dubna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
