Od Pradědu na Hanou: Výšovický zámek

Když do Výšovic přijdete, pravděpodobně vás nejprve zaujme prostorná historická náves nebo průčelí zdejšího kostela sv. Vavřince. Jen pozorní návštěvníci si ale všimnou vedle kostela ve stínu stromu pozoruhodné budovy zdejšího zámku.

První zmínka o Výšovicích pochází z roku 1348, kdy odkázala Žofka z Náměště Oldřichovi a Vilémovi z Náměště část této obce. Druhá část obce byla postupně majetkem zeměpána a následně olomoucké kapituly.

Od ní ji získal tehdejší litomyšlský biskup Albrecht ze Šternberka, který koupil i druhou část obce od pánů z Náměště a v roce 1371 předal celou obec nově vznikajícímu augustiniánskému klášteru ve Šternberku.

V té době byla obec prakticky jen hospodářskou vsí, na kterou za vrchnost dohlížel rychtář. To se změnilo v roce 1617, kdy šternberský probošt Matyáš Gašínský ve Výšovicích nechal vybudovat rezidenci s větším hospodářským dvorem. Ta sloužila nejen správě panství, ale i pobytu církevních hodnostářů.

Bohužel přišla třicetiletá válka a na nějaký oddech nebyl čas. Až počátkem 18. století byla zchátralá rezidence opravena. V roce1753 se ovšem tehdejší probošt Johan Glätzel rozhodl dvůr i s rezidencí zbořit a na jeho místě postavit podle projektu Domenika Martinelliho pozdně barokní zámek se zahradou a hospodářským dvorem.

Rok dokončení zámku 1755 s latinským veršovaným nápisem je na portálu v průčelí zámku vidět dodnes. Interiéry tehdy byly vyzdobeny freskami od barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho.

Do další historie zámku vás Mirek Kobza zavede ve své pohlednici Od Pradědu na Hanou v pátek 21. června.