Od Pradědu na Hanou: Za přírodou i poutěmi na Křéby

24. říjen 2012

Křéby jsou zároveň přírodní památkou a také poutním místem. Najdeme je nedaleko Prasklic na Kroměřížsku.

Malá Boží muka k nim jsou jakousi branou, připomínají někdejší historii tohoto místa, které je od roku 2008 opět vysvěceno.

Přitom jeho historie sahá až dopočástku 18. století. Už v roce 1715 nechal baron František Ferdinand Sak, svobodný pán z Bohuňovic, postavit na Křébech poutní kapli Panny Marie Ochranitelky jako dík za odvrácení moru, který trval na Moravě od května do září roku 1714.

Kaple prý pojala asi 150 lidí a hlavním předmětem ústy byl vyšívaný oltářní obraz panny Marie. Poutníků pomalu přibývalo a tak zde již v roce 1722 vzniká lokálie, kterou obsazuje kaplan podřízený morkovskému faráři. Tehdy byly v okolí kaple tři samoty a postupně přibyl i malý domek přímo pro kaplana.

Největší zásluhu na zřízení kaplanství měl majitel morkovského panství Antonín svobodný pán Braida, který také zakoupil pro kapli nový obraz Panny Marie, malovaný dle vzoru italského poutního místa. Založil fundaci určenou na přestavbu a zvětšení kaple, ke které došlo v roce 1777. Z původní kaple se stala sakristie. Nový kostel, do kterého se vešlo přes 400 lidí, vysvětili 13. září 1778.

Více vám o poutním místu Křéby prozradí Mirek Kobza ve své rozhlasové pohlednici ve čtvrtek 25. října.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.