Ondřej Bláha

Když něco přijde na přetřes, tak to znamená, že se o tom vede nějaká debata. Proto vás možná překvapí, že původ tohoto slova můžeme hledat v zemědělství.

Kdyby se někdo zeptal, kolik je na světě Amerik, tak bychom tu otázku považovali asi za triviální až hloupou. Když se ale rozhlédneme po světě mnohem bližším a vůbec...

Jazyk se skládá z vět, slov, jejich kořenů a přípon. Nejmenší stavební jednotkou je hláska. Kolik jich máme u nás a kolik v jiných jazycích? Téma pro našeho bohemistu.

Plyn. Slovo, které v posledních měsících slýcháme víc než dost. Jaká je jeho historie? Díky komu se dostalo do českého jazyka? Téma pro našeho bohemistu.

Je až neuvěřitelné, jak všeobecné oblibě se po světě těší italská kuchyně. Téma dalšího jazykového okénka se jí úzce dotýká. Náš bohemista bude probírat slovo tiramisu.

Předkové ho po staletí považovali za našeho nebeského přímluvce. Jaké stopy zanechala čeština v početném souboru středověkých legend, které byly o svatém Václavovi napsány?

Sloveso „bádat“ znamená skoro totéž jako „přemýšlet, zkoumat, studovat, hledat nové poznatky“. V češtině ale není v tomto intelektuálním, vědeckém významu odjakživa.

Neladná směsice rozličných silných zvuků. Tak definuje „rámus“ Příruční slovník jazyka českého. Po stopách slov „rámus“ a „randál“ se vydal náš bohemista.

Tak tedy, co člověk má, když má utrum? Slovo utrum zní latinsky, ale opravdová latina to v našem frazeologismu mít utrum asi není.

V zemědělství kdysi pracovalo mnohem víc lidí. Možná i díky tomu máme v jazyce frazeologismy jako „tady mu pšenka nepokvete“ ve smyslu: nebude se mu dařit, nebude úspěšný.