Plavu si, ani nevím jak

„Pokud nemáme tu správnou techniku jakéhokoli plaveckého stylu, často se jen zbytečně namáháme. Jindy zase plavání nemůže splnit naše očekávání zlepšení zdravotního stavu anebo spotřeby energie se záměrem shodit přebytečná kila. A bez diskuse je pak ta možnost, že si člověk spíše ublíží, než že by účinně vyřešil své pohybové potíže,“ upozorňuje v Apatyce lékař Jiří Kubiš.

Fyziatři, lékaři rehabilitační, ale i trenéři často vídají, jak jejich klienti a pacienti neumějí plavat správně. Asi nejčastěji plaveme styl prsa. A v rámci něj pak chybný styl á la „paní radová“. To jest případ, kdy neumíme dýchat do vody, nesplýváme, ve vodě spíše stojíme a také nadměrně prohýbáme svoji krční páteř.

„Ráda bych poznamenala, že ve veřejných bazénech lidem často nemusí vyhovovat teplota vody. Bývá někdy celkem nízká,“ telefonuje jedna z posluchaček Apatyky. I to je patrně jeden z důvodů, proč jsou v takové oblibě termální lázně například na Slovensku či v Maďarsku. Ale také naše skvělá lázeňská zařízení. „Tam ještě navíc na naše tělo blahodárně působí ony typické perličkové koupele, často za účinné pomoci oxidu uhličitého,“ souhlasí doktor Kubiš, fyziatr z olomoucké Vojenské nemocnice.

Dotkli jsme se však také nebezpečí tonutí. „Obecně panuje dojem, že člověk se topí, tone, pokud má vodu v plicích. Rozlišujeme ale právě toto, takzvané mokré tonutí, což je asi 85 procent případů. Vedle něj pak ovšem existuje i tonutí suché. Tady jde o stav, kdy se nám spasticky (křečovitě) stáhne svalstvo v oblasti hrtanu, do plic tedy nejde kyslík. Voda v nich v tomto případě není,“ doplnil náš pořad odborník na urgentní medicínu, lékař Petr Hubáček.