Pohlednice z Horní Orlice
První písemná zmínka o obci Horní Orlice je z roku 1669. Horní Orlice leží v údolí na úpatí Lískovce (Zaječáku), Šancenberku a Jeřábu při horním toku Tiché Orlice, která pramení jihovýchodně nad vesnicí v 870 m nad mořem kousek pod sedlem mezi vrcholy Jeřábu a Jeřábku. Mimochodem, studánek a pramenů najdemem v Horní Orlici opravdu mnoho, některé jsou upravené, jiné jen tak spatřují světlo světa v okolních lesích.
Orlice leží při silničkách, které nás dovedou do Zlatého Potoka nebo na Hedeč a dále na poutní místo na Mariánském kopci nad Králíky.
Vesnice v údolí je pozoruhodná zejména mnohými zachovalými domy podhorské lidové architektury a to i přesto, že Horní Orlici po odsunu zdejších Němců stihl podobný osud jako okolní obce, kde byly domy zdevastovány a část z nich dokonce odstřelena armádou. O jejich údržbu se starají hodně chalupáři, kteří se snaží o co nejvěrnější dochování původních staveb.
První zprávy o podobě obce máme z listiny z roku 1693, nacházející se v obecním archivu. Ta v Horní Orlici uvádí tzv. panský majer. Představit si pod tímto názvem můžeme něco jako hospodářský dvůr s centrem ve vesnici. Zprávy z listiny popisují právě zrušení tohoto dvora a pravděpodobně i většího domu, snad bývalé tvrze právě v roce 1693.
Téhož roku hospodařilo ve vesnici 16 větších sedláků, 9 menších hospodářů a 10 domkařů. Kromě zemědělství se zdejší lidé živili zejména tkalcovstvím a také prací v lese. Okolní lesy jsou husté a mnohdy zde najdeme zákoutí jako vystřižená z dávných bájí. Nebylo tomu však vždy, občas se na lesích vyřádily živly. Jako v roce 1868, kdy velký orkán zničil celou západní část lesa na Jeřábu. Či požár v Lichtenštejnském revíru v roce 1901.
Samostatnou kapitolou byli také lidoví umělci. Také v chaloupkách v Horní Orlici vznikaly figurky do známých Kralických betlémů, které dnes najdeme po celém světě. K velmi schopným řemeslníkům patřili také místní kameníci – připomeňme například empírovou pískovcovou kašnu s plastikou přadleny na Velkém náměstí v Králikách z r. 1851 která je zčásti prací kameníka Johanna Rottera právě z Horní Orlice.
V obci býval rovněž hostinec a škola. Ty jsou dnes přebudovány na rekreační střediska, stejně jako budova někdejší správy polesí. Významnou památkou naopak dodnes je cenná kaplička sv. Barbory se zvoničkou z roku 1754. V 19. a na počátku 20. století kolísal počet obyvatel Horní Orlice kolem 550 osob. Značná část byla německé národnosti. Život zde nebyl nijak jednoduchý, neboť se jedná o vesnici sice v údolí, ale přece jen hodně vysoko. Vždyť spodní domy osady leží ve výšce 616 m a horní až 748 m nad mořem. Mimochodem. Právě nad horním koncem obce se nachází rozvodí Moravy a Orlice, tedy severního a Černého moře.
Horní Orlice může být i východiskem turistů. Pěšky i na kole se zde dostaneme k již zmíněnému klášteru nad Králíky nebo k nedaleké rozhledně na kopci Val. Na druhou stranu nás cesta dovede k rozhledně na Křížovém vrchu nad Červenou Vodou. Po žluté turistické značce se můžeme vydat ku prameni Tiché Orlice nebo k poutnímu místu Sv. Trojice pod Jeřábem. Neznačená cesta nás dovede i na vrchol Jeřábu - k nejvyššímu vrcholu v okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
