Pohlednice z Podhoří
Pod ostrohem se zbytky hradu Drahotuš, který je výběžkem Oderských vrchů zasahujícím až k rovině Moravské brány, se odpradávna rozkládá vesnice, která nese přiléhavé jméno Podhoří. Její historie sahá až do počátku osídlení zdejší krajiny a do jisté míry splývá s dějinami hradu. Čtvrteční rozhlasová pohlednice vás pozve 27. března za krásami této obce, která rozhodně stojí za zastavení třeba pří cestě k ruinám na kopci.
Archeologické nálezy prozrazují, že již v mladší době kamenné zde pravěký člověk žil a dokonce zde našel místo posledního odpočinku. Ve středověku nám nepřímé zmínky prozrazují, že ves mohla být založena už ve 12. století, nicméně první opravdovou zmínku o Pohoří najdeme až v listině z roku 1371.
Tehdy vesnice patřila do panství hradu Drahotuš. Držitelé zdejšího panství se v počátcích střídali. Od počátku 15. století držel panství známý rod pánů z Cimburka. A právě v roce 1476 Ctibor Tovačovský z Cimburka prodal panství Vilémovi z Perštejna. A protože Vilém již rok před tím koupil také panství hranické, začala obě panství spolu splývat v jeden celek, pro nějž se obecně vžil název panství hranické. Do jeho obvodu patřila vesnice až do roku 1848, kdy zaniklo vrchnostenské zřízení.
V té době žilo v Podhoří už 14 rodin a počet obyvatel se postupně zvyšoval. V obci jsou zmiňovány dva mlýny, pila, krčma a také rychta. V obci byl také rybník a působili zde dva hajní. Obyvatelé se živili zemědělstvím, chovem hovězího dobytka, vepřů a ovcí. Bylo zde také rozšířeno včelařství. Zajímavá je zpráva o těžbě zlata a stříbra v okolí vesnice na počátku 17. století.
Obec přečkala třicetiletou válku i dobu po ní, kdy byli podaní sužováni krutou robotou i dávkami. To se změnilo až za josefínských reforem, kdy v obci vznikla i škola. Nejprve se učilo po domech, v roce 1786 byla vystavěna školní budova na pozemku darovaném rychtářem. Vesnice byla po roce 1848 nejprve součástí hranického okresu, později se dostala pod správu okresu lipenského.
Podhoří nabídne návštěvníkům několik zajímavých památek na dobu minulou. Pomineme- li hrad, je nejvýznamnější stavbou obce kostel sv. Havla. Jeho kořeny sahají patrně až na přelom13. a 14. století. Není jisté, zda vznik kostela souvisí s vystavěním hradu. První zmínka o chrámu je z roku 1446, ale již dříve je uváděno patronátní právo šlechty na kostel - byť není specifikováno, kde stojí. Zajímavé je, že od husitských válek není jediná zmínka o knězi v Podhoří. Není vyloučeno, že fara byla neobsazena a kněz sem docházel. Postupně se do kraje dostává protestantská víra a katoličtí kněží nejsou vítáni. Zajímavé jsou zmínky o samostatném sboru Jednoty bratrské, který měl v Podhoří v letech 1589–1602 vlastní sborový dům i s duchovním správcem.
Po Bílé hoře spadal zdejší kostel pod správu drahotušského faráře. Za josefínských reforem byl v Podhoří ustaven natrvalo kaplan, který podléhal drahotušskému faráři. Tato situace se udržela až do roku 1946. Kostel je už na pohled velmi starobylý a jeho umístění v nejvyšším místě obce mu dává zvláštní majestátnost. Zajímavý je i hřbitov kolem kostela. Kromě kostela najdeme v obci i několik dalších drobných památek. Za návštěvu stojí také údolí Jezernického potoka nad obcí, kterému se odpradávna říká Peklo, kde najdeme krásné ukázky geologické tvářnosti zdejšího kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
