Pohlednice ze zábřežské radnice
Dnes je sídlem města Zábřeh někdejší lichtenštejnský zámek. Sídlem starosty města ale dříve býval dům na nejzápadnějším rohu obdelníkového náměstí, které bylo centrem městského obchodu i veřejných shromáždění.
V listině z roku 1455 se tento dům jmenuje Šadov. Pravděpodobně je to komolenina označení Stadhof - tedy fojtství.
Ze stavebního vývoje města lze ale předpokládat, že tento dům stával od počátku stavebního vývoje města. Pravděpodobně od počátku také sloužil správě města – jeho poloha tomu napovídá.
Stará radnice stojí totiž na jeho nejvyšším místě, odkud bylo možné jediným pohledem sledovat, co se ve městě děje.
Odborníci předpokládají, že radnice byla v počátcích své existence jednoduchým domem s dřevěnou nástavbou. Dochoval se patrně původní sklep postavený z lomového kamene, který je dodnes přístupný schodištěm, které je ale již nově postavené.
Požáry města, ale i prosté přestavby se do tváře domu velmi podepsaly. A tak se v přízemí radnice dodnes zachovaly renesanční sály.
Pravá část domu, přilehlá k ulici, byla původně asi obytným prostorem, který se nezměnil od 16. století. Levý trakt tvoří jediný prostor, který asi sloužil jako konírna. Dnes v něm sídlí městská galerie. V místnosti směrem k náměstí je vestavěna věž. Do této části domu se původně vstupovalo klenutým vjezdem, který dnes nahradilo okno a za vchod slouží nové propojení se sousedním domem.
Hlouběji do historie původní radnice v Zábřehu se vydáme v rozhlasové pohlednici ve čtvrtek 12. září.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.