Poštovní štola poprvé v dějinách Zlatých Hor přivede turisty do podzemí

14. říjen 2023

Návštěvníci Zlatých Hor na Jesenicku již mohou navštívit podzemní prostory bývalých dolů, které stály za vznikem a někdejší prosperitou města. Bývalá Poštovní štola se stala jedinečnou nejen svou historií sahající hluboko do minulosti ale i tím, že provází návštěvníky zpřístupněnou částí Zlatohorského důlního revíru.

Turisté přijíždějí do Zlatých Hor stále častěji díky jejich pověsti města, kde se těžívalo zlato. Zdejší hornický skanzen patří k nejnavštěvovanějším památkám, do podzemí se však turisté doposud nedostali. Jedinou přístupnou podzemní prostorou byla speleoterapie místního sanatoria, kde se zejména děti s respiračními chorobami léčí blahodárným vlivem podzemního klimatu.

I proto se představitelé města snažili získat prostředky i povolení na rekonstrukci některé z opuštěných štol do té podoby, aby bylo možné přivést pod zem i běžné turisty. Volba padla právě na Poštovní štolu, která se jevila jako nejlépe upravitelná pro potřeby turismu. Navíc je poměrně dobře přístupná z povrchu. I tak ovšem její rekonstrukce na prohlídkovou trasu trvala více než rok.

Počátky dolování zlata ve Zlatých Horách a okolí sahají až do prehistorických dob. Nejprve se zde zlato spíše rýžovalo z nánosů. Od 13. století se zde těžilo zlato a později i jiné kovy hlubinnými metodami. Samotná Poštovní štola je zmiňována již v roce 1513, velká část zdejších chodeb je však vyražena v době rozvoje zdejšího kutání v 17. století. V podzemí se zde těžilo nejen zlato, ale také olovo, měď, zinek a pozoruhodné je i čerpání zdejší důlní vody k výrobě vitriolu.

Historické prostory Poštovní štoly byly v padesátých letech minulého století částečně opět rozkutány novodobými prostory. Vznikl tak unikátní komplex historických a novodobých důlních prostor, které skrývají i mnohé pozoruhodné zákoutí. K nim bezesporu patří například jezírko, které vzniklo v jedné z vytěžených prostor, jehož voda je křišťálově čistá. Voda je vůbec elementem, který v podzemí zdejší štoly doslova čaruje. Bíle zbarvený potůček odvádějící důlní vodu, který se ve světle lamp rozzáří jako diamant, je důkazem, že zdejší ruda obsahuje zinek, který ve vodě a na světle čaruje.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

Asi nejpozoruhodnějším elementem zlatohorského podzemí jsou však náteky alofánu. Jedná se o vodnatý křemičitan hlinitý, který vytváří na stěnách štol povlak připomínající sintrovou výzdobu jeskyní. Díky obsahu mědi je zde alofán zbarvený do modra a pohled na obrazce, které na stěnách vytváří je doslova kouzelný, zejména na drobounké modré krápníky, které jsou k vidění pouze zde.

Neméně zajímavé jsou však v okruhu určeném pro návštěvníky podzemí stopy práce lidských rukou. Kromě novodobého zabezpečení stezek rovnaninou či širokých ražených štol z minulého století, zde jsou k vidění například dochované gotické stropy starých chodeb. Nechybí ani větrací komíny a pozoruhodné jsou například i nalezené stopy ručního tesání podzemních prostor.

Ty ovšem umožňují spatřit mnohem více dochovaných historických artefaktů. Kromě samotných štol i zbytky čerpacího zařízení či únikového komína, který si dávní havíři vytesali. Nechybí ani „sklad trhavin“. Tak zde říkají skládce dříví, které si zde havíři před mnoha staletími uložili pro sázení ohně, kterým se rozrušovala tvrdá hornina. Jak byla štola opuštěna, dříví zde zůstalo a zkamenělo.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023

Kalendář Českého rozhlasu Olomouc 2023: Poštovní štola poprvé v dějinách Zlatých Hor přivede turisty do podzemí
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.