Pozoruhodná barokní památka v Bělé pod Pradědem

Bělá pod Pradědem - kostel sv. Tomáše
Bělá pod Pradědem - kostel sv. Tomáše
Bělá pod Pradědem je dnes jednou z největších obcí na Jesenicku. Důvodem je i to, že dnešní vesnice zahrnula pod svou správu hned několik původních horských obcí, které se rozkládaly v údolí řeky Bělé prakticky od jejího pramene až ke katastru dnešního Jeseníku. I proto má dnešní vesnice například hned dva kostely. My se budeme ve čtvrtek 30. ledna věnovat tomu většímu – kostelu sv. Tomáše v někdejší obci Dolní Domašov.

Na starých mapách sice najdeme osadu Bělá, ta však byla z těch současných, které tato obec sdružuje, zdaleka nejmenší. Naopak obec jako Filipovice, Horní a Dolní Domašov nebo Adolfovice bývaly vesnicemi se vším všudy. Právě na rozhraní Dolního Domašova a Adolfovic najdeme jednu z nepozoruhodnějších památek baroka ve Slezsku – farní kostel sv. Tomáše. Nepřehlédne jej nikdo, kdo se vydá autem z Jeseníku směrem na Bruntál či Šumperk přes Červenohorské sedlo.

Samotná obec Domašov je poprvé jmenována stejně jako ostatní vesnice v údolí řeky v roce 1284. Pak se objevuje v listinách ještě několikrát, ale k roku 1420 je označena za ves pustou. Další zprávy o Domašově se pak objevují až za 130 let, kdy ji opět založili patrně osadníci ze sousedních Adolfovic. Součástí správy Adolfovic byl Domašov až do roku 1579, kdy v čele vesnice stanul šoltýs a tím bylo jasně dáno najevo, že ves je samostatná.

Vraťme se k církevní správě Domašova. Do roku 1730 byla obec přifařena do Jeseníku. Někdy na počátku 18. století se ale stalo v Domašově neštěstí. Při jednom z lovů byl smrtelně postřelen jeden z honců a protože do Jeseníku bylo daleko, kněz, který mu měl dát poseldní pomazání, přijel pozdě. Vratislavský kanovník Karel Maxmilian von Fragstein a Nibsche požádal o povolení zřízení samostatné farnosti a kostela v Domašově. Povolení bylo uděleno v roce 1726 a hned se začalo s výstavbou.

Stavby se ujal jezuitský stavitel Christoph Tausch, žák slavného římského stavitele Andrey del Pozzo, který se proslavil i jako stavitel biskupského špitálu v Nise. Stavitel Tausch navrhl opravdu velkorysou stavbu jednolodního chrámu s presbytářem. Jeho strop zdobí nástropní malba od malíře Josefa Klemmera z Javorníku. Oltář je kopií vratislavského oltáře kaple Panny Marie, jeho původní obraz se však nedochoval. Hlavní loď je zaklenuta valenou klenbou a je ukončena širokým kůrem s varhanami. Najdeme zde boční oltáře, bohatě zdobenou mramorovou křtitelnici a další zajímavou výzdobu.

Nad vchodem do kostela se tyčí třípatrová hranolovitá věž s malými ozdobnými dřevěnými okny, ukončená cibulovitou lucernou, pozlacenou makovicí a křížem. Ve zvonicovém patře jsou vsazeny ciferníky věžních hodin a vzácný zvon věnovaný právě Karlem Maxmilianem von Fragsteinem.

Dne 8. října 1730 byl hotový kostel zasvěcen svatému Tomáši Apoštolovi. Je to jediné zasvěcení kostela na Jesenicku patronovi vybranému podle jména obce. Od té doby se sice kolem něj mnoho změnilo, monumentální stavba zde však stojí dodnes a je ozdobou celé vesnice. Bohužel některé obslužné stavby už vzaly z své. Přesto je to chrám, který by návštěvník Jesenicka neměl přehlédnout. A také je to dobrý orientační bod při pohledu z hor do údolí – ten kostel se tyčí jako maják.