Protivanov je střechou Prostějovska

První písemná zpráva o obci Protivanov je však až z počátku 16. století, kdy se v listinách připomínají i vsi Buková, Ludíkov a Valchov. Název obce zřejmě souvisí se jménem původního majitele Protivy nebo Protivana, které bylo v době vzniku obce poměrně běžné.

Zajímavé je, že obec v době svého vzniku patřila k boskovickému panství. K němu pak vesnice patřila až do konce patrimoniální správy. Zdejší obyvatelé se živili zemědělstvím prací v lese a také řemeslnou výrobou. Samostatnou živností bylo mlynářství, které je zde zmiňováno již krátce po první zmínce o obci. V té době už v obci bylo více než 35 usedlých rodin, což znamenalo, že se jedná o velkou obec.

Protivanov býval i duchovním centrem zdejšího kraje. V 16. století zde převažovaly protestantské konfese a z té doby máme také první zmínku o kostele v obci. Ta je z roku 1547, ale nový, farní kostel Narození Panny Marie, který v městečku dodnes slouží, pochází až z roku 1772, kdy jej nechal postavit hrabě Leopold z Ditrichštejna. V obci stával také hospodářský dvůr a dvě krčmy.

Protivanov - Kostel narození Panny Marie|foto: Miroslav Kobza

Zajímavé je, že v pozdějších letech se rozvíjela i drobná výroba. V údolí potoka Luha mezi Žďárnou a Protivanovem najdeme dodnes trať nazvanou Skelná huť. Ta zde skutečně stála a byla součástí Protivanova. Sklárna stávala severně od současné silnice a v její huti se vyrábělo duté sklo bílé a barevné, láhve, sklenice, lampy, poháry, sklo broušené, ryté, malované i lékařské. V roce 1912 sklárna vyhořela a už nebyla obnovena.

Turisté obdivují nejen krásu náhorních plošin kolem obce, které se vesměs všechny vypínají do výšky přes 600 metrů nad mořem, ale také lesů a zajímavých pramenišť, která obklopují společenství vlhkomilných rostlin a živočichů. Mnohá tato území jsou chráněna jako přírodní památky a stojí za to je navštívit. Nedaleko odsud se pak nachází také nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny Skalka, kde najdeme meteorologický radar a kousek pod ním pak pramení řeka Punkva.