Psí doktoři v Apatyce
Pes domácí, latinsky canis lupus familiaris, je velmi oblíbeným společníkem a účinným pomocníkem u pacientů s rozličnými typy postižení lidského těla i mysli. Čtvrteční Apatyka se bude 6. února věnovat podpůrné léčebné metodě zvané canisterapie.
To, že přítomnost psího kamaráda dokáže potěšit, že pes leckdy umí vystihnout chvíle a stavy, kdy člověku něco schází a pozitivně nás ovlivnit, není nic nového. Odborníci pracující v oblasti canisterapie pak blahodárných účinků psa na člověka systematicky využívají a cíleně, metodicky jimi působí v praxi. Aby bylo takové působení opravdu pozitivní, efektivní a bezpečné, musí být psí terapeut opravdu dobře vycvičen. Pak teprve jde o pravou a správnou canisterapii – disciplínu takto nazvanou právě na našem území.
Pes anebo fena s canisterapeutickými zkouškami pak pomáhají u postižení duševních i tělesných, vítáni bývají v rehabilitačních ústavech, domovech důchodců či léčebnách dlouhodobě nemocných a naopak u klientů dětských; navštěvují i různá oddělení mnohých nemocnic.
Podle typu postižení mohou psi působit už svojí přítomností, a pomoci tak třeba nekomunikujícímu klientovi navázat kontakt; pomohou rozvíjet mysl, tělo, dokonce i paměť. Zvláštní kapitolou jejich působení je pak tzv. polohování – obkládání a prohřívání nepohyblivého pacienta psem, který má svoji fyziologickou tělesnou teplotu asi o 2 stupně vyšší než člověk, příjemný je pochopitelně i díky svému kožíšku.
Hosty Apatyky byly 6. února 2014 Monika Halamková z občanského sdružení Aura Canis a Zdeňka Kozáková z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kde kurz canistearpie také nabízejí. Věřme však, že hosty budou i fenky - léčitelky Eliška a Ebinka.
Poslouchali jste v prázdninové repríze ve čtvrtek 7. sprna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
