Původní prostějovská synagoga dnes slouží jako Husův sbor

6. červenec 2022

Centrum Prostějova je doslova plné památek, od těch nejstarších gotických až po moderní stavební směry dvacátého století. Jednou z těchto památek je i Husův sbor, který však původně sloužil jako synagoga.

Poměrně modernistickou budovu Husova sboru objeví poutník krásami města na rohu Demelovy ulice a Náměstí Sv. Čecha. Lehká, až industriální strohost architektury dobře koresponduje s ritem protestantské husitské církve, a tak jen znalí místní historie tuší, že tato stavba původně sloužila prostějovským Židům.

Prostějovu se ne nadarmo říkalo Hanácký Jeruzalém. Židovská komunita zde má dlouholeté kořeny a před válkou tvořili Židé značnou část obyvatelstva města. První zmínku o nich lze nalézt v nejstarší městské knize už v roce 1445.

Po vypovězení Židů z moravských královských měst v roce 1454, vznikla první prostějovská židovská obec, založená hlavně exulanty z Olomouce. Židé se tehdy usazovali při hradbách v jižní a severní části města.

Už v 16. století stávala v Prostějově první synagoga. V roce 1674 staví komunita nový chrám – tzv. starou synagogu. Kromě toho vznikla v sousedství později ještě další modlitebna. V první polovině 19. století začíná nebývalý rozvoj zdejší židovské obce. Její představitelé stáli za rozvojem textilního průmyslu a zvyšoval se i počet obyvatel. I proto bylo nutné řešit nedostatek prostoru ve staré synagoze byl vyřešen stavbou nového chrámu. Místo na rohu dnešní Demelovy ulice a náměstí bylo ideální, a tak vznikla v roce 1904 půvabná stavba se secesními prvky. Synagoga byla slavnostně vysvěcena už v září téhož roku.

Zadní trakt někdejší synagogy

Nad Židy v Prostějově se však začala stahovat mračna. Nacisté po příchodu do města v roce 1939 začali okamžitě místní obyvatele židovského původu perzekuovat. Hned po příchodu se pokusili synagogu zapálit. Když se to nepodařilo, byla v roce 1940 úředně uzavřena. Do konce války sloužila jako skladiště.

Její stavitelé a další lidé židovského původu, byli v červnu a červenci 1942 ve čtyřech transportech přes Olomouc odvlečeni nejprve do Terezína a pak do vyhlazovacích koncentračních táborů v Polsku. Přes 1600 obyvatel města zmizelo a po válce se do Prostějova vrátila jen hrstka z nich. Přesto byla židovská obec ještě obnovena. V roce 1948 však značná část jejich příslušníků emigrovala do Izraele a obec jako taková se proměnila v synagogální sbor.

Průčelí stavby se také změnilo

Najednou tedy vyvstal problém co s honosnou synagogou. Ta navíc nebyla v dobrém stavu, a tak se ji představitelé židovské obce rozhodli prodat. Zájem projevila právě církev Československá husitská. Po koupi budovy přistoupili věřící k nákladné přestavbě a úpravě prostor synagogy v křesťanský chrám. Jeho současnou podobu si pak může prohlédnout každý zájemce. O tom, že jeho osudy však jsou více než pohnuté, nemají mnozí návštěvníci města ani ponětí.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.