Ranošov

18. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lesovna je dnes jediným domem který z bývalého Ranošova přežil
0:00
/
0:00

Ranošov byl vesnicí, jejíž počátky sahají až do 14. století. Přestože ještě na konci II. světové války zde stálo několik poměrně velkých stavení, dnes zde zůstal už jen jediný dům a pomník věnovaný padlým z této obce.

Na této pláni kdysi stály domy

Do prostoru Ranošova se dnes můžeme vydat zcela legálně, ještě před nedávnem totiž sice ležel v prostoru Vojenského újezdu Libavá, po jeho zmenšení už jsou oblasti na západ od cesty z Lipníka nad Bečvou do Potštátu opět přístupné kdykoliv.

Nutno však říci, že o víkendech se sem dalo dostat i dříve, neboť právě kolem Ranošova vedla zeleně značená turistická trasa vedoucí z Kozlova do Podhoří a také cyklotrasa mířící do Slavkova.

Rozcestník Ranošov stojí mimo někdejší obec, která bývala více na východ

Kdo se sem však vydal, patrně ani netušil, že se nachází v prostoru bývalé vesnice. Prozrazoval to sice rozcestník, který stojí při odbočce z červené značky mířící do Staměřic na zelenou. Na rozcestníku se sice dočteme, že se zde vesnice nacházela, stojí však na místě, kde domy někdejší obce nestály.

Jediný z těch, který se dodnes zachoval, je budova polesí. Ta stojí nejblíže ke Kozlovu, vpravo od cesty za někdejším společným hřbitovem pro Kozlov i Ranošov. Sídlo lesního revíru veselíčského panství zde bylo již odpradávna a už v dávných dobách stávala budova hájovny kousek od vesnice.

Ostatní domy byly v podobě rozvolněné zástavby rozesety po pláních na obou stranách potůčku, který je jedním z přítoků Říky a který pramení jen kousek pod horizontem za zmíněným hřbitovem. Kromě toho se část domů přimykala k cestě, která dnes vede z Kozlova do Slavkova.

Pomník padlým je jediným důkazem, že zde okolo stávala obec Ranošov

Tím se dostáváme k velikosti obce. V roce 1930 zde stálo 47 domů a žilo celkem 246 obyvatel, což z Ranošova dělalo jednu z menších obcí zdejšího regionu. Od roku 1905 sloužila místním dětem škola a byl zde mimo jiné i hospodářský spolek, který sdružoval místní rolníky. Většina obyvatel se živila zemědělstvím a prací v lese. Jen pár jich docházelo za prací do Lipníka a do Potštátu.

Historie Ranošova je však letitá. V roce 1355 je obec poprvé zmíněna jako majetek náležící jistému Řivínovi z Lipňan. Patrně jeho potomci Drch a Pertold přenechávají obec v roce 1368 Janu z Kravař. Když se Lacek z Kravař stal majitelem hradu Helfštýna, připadl Ranošov pod správu helfštýnských pánů, kde zůstal až do roku 1467.

Starý hřbitov při cestě z Kozlova do Ranošova sloužil oběma obcím

Zajímavé je, že o devadesát let později je vesnice stále vedena, tentokrát v soupise panství s centrem ve Veselíčku, nicméně obec je uváděna jako pustá. To platilo až do konce třicetileté války, kdy byla na pozemcích někdejšího Ranošova v roce 1657 vysazena nová vesnice jmenovaná jako Novosady, později Nové Prusinovice. Toto jméno souviselo patrně s příchodem nové vrchnosti na veselíčský zámek, kterou se od roku 1573 stali pánové Podstatští z Prusinovic.

Přídomek nové vrchnosti se používal jako německé pojmenování obce až do roku 1918 kdy bylo ustaveno úřední jméno Ranošov.

Většinově německé osídlení osady společně se vznikem vojenského prostoru vedlo k tomu, že obec zůstala po roce 1946 prázdná. Jediný obydlený dům byla hájovna, kterou zabraly vojenské lesy a zbytek osady byl zlikvidován. Kromě budovy polesí se nám tak dodnes na místě někdejšího Ranošova zachovala jediná hmatatelná památka – pomník padlým z I. světové války, který stojí v zákrutu současné asfaltové cesty do Slavkova. Pamětní desky z něj byly otesány a tak jsou dnes obyvatelé Ranošova jakoby zapomenutí. Jejich vesnice však ne.

autor: kbz
Spustit audio