Řimické vyvěračky

16. červen 2014
Řimice vyvěračky

Pozoruhodné prameny či malá jezírka přímo na úpatí vápencového hřbetu kopce Třesína na okraji Litovelského pomoraví – to jsou málo známé Řimické vyvěračky, které jsou geologickým divem i významným biotopem pro vodní živočichy. Právě k nim vás pozve další pohlednice od Pradědu na Hanou.

Na cestu k Řimickým vyvěračkám se může i zcela nezdatný turista vydat jak z Řimic, tak i z nedaleké Mladče. Z Řimic se musíte vydat po neznačené stezce vedoucí kolem místního hřiště nebo přes Měník po modré turistické značce, která vede až do Mladče. Kupodivu, i když je tady místy docela bahnito, je lépe se sem vydat po deštích. Budete mít jistotu, že prameny určitě budou vydatné.

Řimické vyvěračky jsou soustavou několika pramenů, někde se uvádí čtyř, jinde dokonce pěti. Jejich původ je velmi zajímavý. Jsou vlastně pokračováním potoka Špraňku, který je zodpovědný za krásu Javoříčských jeskyní. Vydáte-li se po cestě z Vojtěchova do Javoříčka, můžete na několika místech sledovat, jak se tok potoka zmenšuje. Právě zde totiž část vody vtéká do podzemních dutin. Pokračuje pak dlouhou cestou podzemím, až se dostane do nivy řeky Moravy, která zde vymlela v krasovém masívu rozsáhlé údolí. A právě zde, na zmíněném úpatí kopce Třesína, se voda opět na krátkou chvíli podívá na povrch, než se stane součástí vod řeky Moravy, do které se malé potůčky vyvěraček postupně dostanou.

Voda v podzemí putuje poměrně dlouho. Vzdušnou čarou je to od ponorů k vyvěračkám asi 12 kilometrů a dá se předpokládat, že cesta podzemních vod bude křivolaká, tedy i mnohem delší.

Část vyvěraček má podobu běžného pramene. V některých případech je dokonce opatřen trubkou, z nějž voda prýští na povrch. Možná o něco zajímavější jsou ale vyvěračky, které najdeme blíže k Řimicím. Ty mají podobu malých jezírek, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda. Kdysi zde prý bylo takových vývěrů vody více. Vzaly však za své při stavbě rychlostní silnice I/35 z Olomouce do Mohelnice.

Oba druhy vyvěraček jsou i významným biotopem, zejména bezobratlých živočichů. Setkává se zde fauna žijící v podzemních vodách s faunou, která se nachází ve vodách povrchových. Asi nejvýznamnějším zástupce havěti, která zdejší vody obývá je malý měkkýš praménka rakouská, jehož výskyt tady byl ojediněle zaznamenán. Najdete tady ale i zástupce larev hmyzu, vodní červy a v neposlední řadě i drobné korýše – buchanky.

Celá oblast Řimických vyvěraček je součástí chráněného území přírodní památky Třesín a je tedy nabíledni, že tato místa jsou významnou lokalitou i pro biology, geology a samozřejmě zoology. Pro turistu je zajímavé, že voda vyvěraček ani v zimě nezamrzá a je tedy vhodná k návštěvě i v období, kdy je zbytek krajiny pokryt sněhovou pokrývkou. Sice jej mine možnost projít si nedalekou umělou jeskyni Podkova, která se na zimu stává ložnicí netopýrů, ale na Třesíně je i v tento čas ledacos k vidění.

Poslouchejte ve čtvrtek 12. prosince.