Rolandův kámen – malý kousek Alp nad Karlovou Studánkou

4. únor 2016
Vrchol Rolandova kamene - dřevěný kříž pochází z 20. let 20. století

Některá pozoruhodná místa Jeseníků nemusíme hledat daleko uprostřed divoké přírody, ale naopak leží jen kousek od letovisek, která mohou posloužit k ubytování a v mnoha případech i léčení našich civilizací poničených těl a duší. To je i případ Rolandova kamene, zajímavého skalního útvaru, který najdeme jen pár stovek metrů nad Karlovou Studánkou.

O tom, že je Karlova Studánka jedním z nejmagičtějších míst Jeseníků, není pochyb. Mohou za to nejen tamní léčivé prameny, ale také architektura lázní a samozřejmě také okolní příroda. Ta je zpřístupněna desítkami kilometrů značených cest. Pokud zrovna nemáte v oblibě polykání kilometrů na dálkových turistických trasách, můžete se vydat třeba na některý z lázeňských okruhů.

Já osobně jsem pro natáčení zvolil cestu po modrém okruhu, který vás zavede do kopců severně od Karlovy Studánky. Důvod, proč jsem se sem vydal, byl ale předem jasný. Mým cílem byla vyhlídková skála Rolandův kámen. Není to daleko, od Lázeňského domu Libuše jen asi kilometr a půl, ovšem do prudkého kopce. Kdo zvolí trasu vedoucí po silnici a tedy mírnějším terénem, vyšlápne sem také, ale bude o jednou tak dlouhá cesta.

Rolandův kámen je vlastně osaměla rulová skála, která byla místním obyvatelům známá od nepaměti. Kdysi kolem ní vedla stará stezka z Ludvíkova do Hubertova. Na starých pohlednicích je vidět, jak bylo okolí skály holé, zcela bez lesa, a tak se není co divit, že toto místo poutalo pozornost. Název se sice může odkazovat k bájnému hrdinovi známému z písně z 11. století, ve skutečnosti ale toto místo neslo ještě před sto lety název Hinnewiederstein. Byl to odkaz na lidové označení Karlovy Studánky, kde lázeňští hosté chodili na procházky sem a tam a nahoru a dolů, což místní nějak nemohli pochopit.

Cesta na vrchol Rolandova kamene je místy krkolomná

Dnes Rolandovu kameni, na jehož vrchol vede cesta, která je sice zajištěna zábradlím, ale přesto vyžaduje jistou zručnost a opatrnost, vévodí velký dřevěný kříž. Jeho dřevo pamatuje mnoho jesenických zim a parných letních dní, ale přesto není původní. O prvním kříži na kameni nám vypráví historie Ludvíkova, podle níž nechal z modřínu vytvořit kříž na vrchol Rolandova kamene velmistr Řádu německých rytířů Norbert Klein. Zprávu o svěcení máme ze 14. září 1924.

Z plošiny na vrcholu je docela zajímavý výhled. Nejdále se dá dohlédnout směrem k jihozápadu, kdy se otevírá kotlina řeky Morávky. Jinak v dalekých rozhledech brání okolní kopce. Samotná nadmořská výška Rolandova kamene je 937 metrů. Je zajímavé, že se v mapách uvádí výška 910 metrů, je to však údaj z úpatí skály. Když už jsem u těch výhledů, povolí-li to pán zdejších hor, můžeme zahlédnout i vrchol Pradědu.

Zajímavý je ale i pohled na samotnou skálu. Při cestě na vrchol si pozorný návštěvník jistě povšimne, pozoruhodné deformace žulových vrstev. Je to důkaz horotvorných procesů při vzniku zdejších hor.

Cesta na vrchol Rolandova kamene je místy krkolomná

Pokud by vám výstup na skálu po turistické trase nestačil, dá se využít také zdejší horolezecké trasy. Na 37 metrů vysokou skálu vede 28 horolezeckých tras, vesměs zajištěných. Ať už se na vrchol dostanete jakkoliv, kříž na temeni i skalnatý podklad vás alespoň ve fantazii přenese do dalekých Alp, kde jsou podobné vrcholky četné. Jen povětšinou mnohem výše. Ale jak praví klasik – Rolandův kámen je sice malý, ale náš.