Rozhlasová pohlednice: Police a Kladské sedlo

15. listopad 2011

Mirek Kobza pro vás má další tipy na zajímavá místa v kraji.

Obec Police leží severovýchodně od Mohelnice v podhůří Úsovské vrchoviny na křižovatce cest z Třestiny do Rohle a z Dubicka do Úsova. Páteří vesnice je potok Rohelnice tekoucí směru od Rohle. Na východě katastru obce býval tímto potokem napájený Polický rybník, v současné bohužel kvůli vlastnickým sporům prázdný.

Centrum obce leží na vrcholku jednoho z výběžků Úsovské vrchoviny, kolem kostela pak cesta prudce padá do údolí potoka, kterým se vine až na konec obce. To už ale jsme na území kdysi samostatné osady Džbánov. Katastr obce byl podle archeologů osídlen již v pravěku. Právě okolí kostela ale rozhodně stojí za krátkou návštěvu.

Snad i proto, že patří k nejstarším částem obce, o nichž máme písemné zmínky. Při rekonstrukci kostela v roce 1763 byla totiž z oltáře vyjmuta schránka s ostatky svatých a také s listinou. Zub času na ní sice zahlodal, ale přece jen se podařilo vyluštit část latinského textu, který obsahoval letopočet svěcení - rok 1312. Již v roce 1343 pochází další zmínka o obci, která uvádí také existenci osady Džbánov a příslušnost Police k úsovskému panství.

Více se dozvíte ve středu 16. listopadu.

Kladské sedlo, horská sníženina na polských hranicích leží severně od Starého Města pod Sněžníkem. Polsky se toto místo nazývá Przełęcz Płoszczyna (pšeuenč puoščyna), čímž si dovoluji připomenout, že toto místo leží na současné hranici s Polskou republikou.

Kladské sedlo - celnice

Se svou nadmořskou výškou 816 metrů patří k nejnižším místům v severní horské hradbě oddělující Moravu od Slezska, nebo v tomto případě spíše od historické oblasti Kladska.

Snad i proto bylo toto místo známé již odpradávna jako komunikační trasa vedoucí ve směru ze severu na jih. Podle některých badatelů vedla právě tady jedna z větví proslulé Jantarové stezky, ale to jsou jen dohady. Pravdou ovšem je, že cesty vedoucí přes Kladské sedlo jsou zaznamenány již na velmi starých mapách. ¨

Připomeňme například mapu Moravy Johanna Kryštofa Müllera z roku 1716, kde je cesta zřetelně vidět, byť je vkreslena poněkud lajdácky, neboť pokud bychom se jí měli řídit, vedla by stávající cesta přes vrchol Králického Sněžníku. Následní kartografové pak vycházeli nejen z této mapy ale i ze znalosti dobových poměrů, takže se pak cesta z Moravy do Slezska přes Kladské sedlo objevuje téměř na všech mapách.

Na Kladské sedlo se můžete vydat v pátek 18. listopadu.

autor: kbz
Spustit audio