Rozhlasová pohlednice zamíří do kraje pramenů a výhledů

Studniční vrch patří do masívu Rychlebských hor, které se v této oblasti stáčí z původního směru sledujícího hranici zpět na sever do Polska. Samotný vrchol má nadmořskou výšku 922 metrů a patří k dominantám hřebene Sokolího hřbetu, jak se tato část masívu nazývá.

Prameny a „vodní“ doktor z chaloupky pod horami

Proslulost tomuto vrcholu dal bezesporu Vincenz Priessnitz, který se v malé osadě Gräfenberg pod vrcholem Studničního vrchu narodil v roce 1799. Těžké dětství syna chalupníka vedlo k samostatnosti a také rozhodnosti. Kdysi na svých toulkách po úbočí tohoto kopce pozoroval zraněnou srnu, jak se léčí poleháváním ve studánce. Zapamatoval si tento úkaz, a když se těžce poranil pod koly selského vozu, vyléčil se právě studenou vodou z horských pramenů.

Zpráva o jeho zázračném uzdravení se rychle roznesla a Vincenz Priessnitz se stal vyhledávaným léčitelem. Používal právě vodu ze zdejších pramenů, střídmou stravu, práci a také pobyt na horském povětří a jak rostl počet jeho úspěšně vyléčených pacientů, rostl i věhlas jeho metody a s tím i zdejších studánek.

Studánky a prameny upravovali sami pacienti

A tak se z malé osady pod horou Studniční vrch stala lázeňská obec, kterou navštěvovali slavní umělci i korunované hlavy. Vděční pacienti nešetřili prostředky na vyjádření svých díků. Původně lesní studánky dostávaly kamenné ostění a často také nákladnou sochařskou výzdobu. Dodnes se na úbočí této hory zachovaly desítky takových upravených pramenů, které jsou i dnes častým cílem výletů turistů i lázeňských hostů. Mezi nejvýznamnější z nich patří Priessnitzův pramen, který svým jehlanem připomíná, že právě u této studánky zahlédl kdysi „vodní doktor“ srnu máčející si svá poranění v prameni.

Panorama hor je ze Studničního vrchu kouzelné

Nejen prameny sem lákají výletníky z Jeseníku i ze vzdálenějšího okolí. I když samotný vrchol Studničního vrchu je porostlý hustým lesem, jeho úbočí nabízí mnoho míst pro překrásné výhledy do kraje. Kromě pohledu na nejbližší hory – masív Keprníku a Šeráku s pověstnou Jiřího chatou se může poutník pokochat netradičním pohledem na krále Jeseníků – Praděd se štíhlou siluetou vysílače na temeni.

Kamenná rozhledna na kopci tyčícím se přes údolí řeky Bělé prozrazuje, že v zorném poli máme Zlatý chlum s jednou z nejstarších kamenných rozhleden v horách a odsud se táhne zalesněný hřbet až k tajemnému Rejvízu s jeho Mechovým jezírkem. Také pohled k severu není fádní. Údolí řeky se pomalu otevře do široké roviny Slezské Hané, kterou před deseti tisícovkami let vyhladil ledovec. Tam už je polská hranice a za ní města Glucholazy, Nysa a třeba i obrovská jezera přehradních nádrží na Kladské Nyse, která jsou vyhledávaným cílem jachtařů i koupání chtivých návštěvníků i z Česka.

Poslouchejte ve středu 13. listopadu.