Štarnov stál odjakživa na pomezí vlivu Olomouce a Šternberka

5. prosinec 2018
Kaplička na okraji obce
0:00
/
0:00

Štarnov stával odpradávna na pomezí vlivu města Olomouce a vrchnosti sídlící na hradě ve Šternberku. To do jisté míry také poznamenalo osudy této obce.

Název Štarnov podle jazykovědců prý odvozujeme od staroslovanského označení něčeho starého. To by znamenalo, že obec byla ve svých počátcích slovanská a také, že byla založena poměrně brzy.

Archeologické nálezy dokazují osídlení v okolí Štarnova už v době lužické kultury. První zmínka o vesnici však pochází z roku 1269. To je poměrně starý zápis, ale na okolní vesnice, mnohdy zmiňované i o dvě stovky let dříve, to však nejspíš velký dojem neudělá.

Kostel sv. Mikuláše

Přemysl Otakar II. tehdy popisoval spor mezi klášterem Hradisko a pány ze Šternberka. Jak spor dopadl, nevíme. Církvi se obec nakonec do majetku dostala. V roce 1332 Markéta, vdova po Zdeslavovi ze Šternberka, věnovala obec k užívání ženskému klášteru sv. Kláry v Olomouci.

V roce 1479 je zde zmíněn kostel sv. Mikuláše. Ten byl však mnohem starší. Právě v 15. století je uváděno, že za česko-uherských válek byl vypálen kostel i obec. Zprávy o historii kostela nám prozrazují, že v roce 1619 byl kostel ve správě luteránských pastorů. To se po Bílé hoře samozřejmě mělo velmi rychle změnit. U zdejší farnosti je už v roce 1683 jmenována škola. V roce 1748 byl vysvěcen na místě starší stavby nový kostel sv. Mikuláše. Tento kostel, postavený v barokním slohu, najdeme v obci dodnes.

Jeden z místních křížů

Staré listiny potvrzují existenci rybníků kolem obce již v roce 1550. Na její historii se velmi často podepisovaly válečné události. Již zmíněné česko-uherské války, řádění vojáků za války třicetileté i pozdější prusko-rakouské konflikty, za nichž měl přes obec táhnout i král Fridrich II. V roce 1770 ve štarnovské rychtě dokonce přenocoval i rakouský císař Josef II.

Po roce 1850 se vesnice stala součástí šternberského okresu. I to způsobilo, že v roce 1938 byla tato ryze česká obec zahrnuta do záboru tehdejšího pohraničí. Až po vyjednávání o úpravě hranic byl tento zábor po několika dnech zrušen.

Centrum Štarnova dnes hlídá obří pavouk

Neméně zajímavou památkou je smírčí kříž u ohradní zdi kostela, jehož datace je nejasná. Za zmínku stojí také kříž na návsi z roku 1795 a další krucifix z roku 1842 na jihozápadním okraji obce. Při silnici do Bohuňovic stojí také kaple Panny Marie Bolestné z 1. poloviny 19. století.