Století s hudbou představilo jedinečnou osobnost skladatele a kněze Josefa Olejníka

Josef Olejník se narodil 1. července 1914 v Květné. Hluboce religiozní a veskrze muzikální prostředí vesničky v moravské části Bílých Karpat ovlivnilo mladého muže natolik, že se rozhodl pro studium bohoslovectví. Absolvoval nejprve Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Dne 5. července 1938 byl vysvěcen na kněze.

Už v době studií mu učarovala hudba. Byl nadšeným varhaníkem a pracoval také ve sboru kněžského semináře. I proto po vysvěcení odjel do Říma, kde studoval na Papežském institutu posvátné hudby.

Pozoruhodným dílem osudu jej válka zastihla v Itálii, a tak po ukončení studia odjel P. Olejník do Anglie a vstoupil do československé exilové armády, v níž strávil následujících devět měsíců a zažil zde i konec druhé světové války.

Po návratu do vlasti byl ustanoven vicesuperiorem kněžského semináře v Olomouci, lektorem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty a zároveň kaplanem v blízkém kostele sv. Michala. Po zrušení semináře v roce 1950 působil v různých farnostech moravského pohraničí, nejdéle v Andělské Hoře, kde vzniklo známé mešní ordinarium.

V letech 1968 - 1975 působil na teologických školách v Olomouci a v Litoměřicích. V roce 1975 mu sice zakázali učit, ale později se na školu vrátil.

P. Josef Olejník po celý život skládal liturgickou hudbu. K nejznámějším melodiím, které zná každý návštěvník boboslužeb, patří ordinarium nazvané Česká mše z Andělské Hory (Kancionál č. 502), nápěv modlitby Otče náš, antifona Kde je opravdová láska, tam přebývá Bůh a pohřební zpěv Věřím, že můj Vykupitel žije. Zhudebňoval přednostně české liturgické texty. Jsou to zpravidla jednohlasé zpěvy s doprovodem varhan, které interpretuje střídavě schola a celé shromáždění věřících. Jeho dílo zahrnuje všechny zpívané části bohoslužby na každý den v roce: zpěvy kněze při mši, ordinaria, responzoriální žalmy a pro většinu svátků také propria.

Josef Olejník skládal užitkovou hudbu, která není určena pro koncerty, ale nedá se o něm říci, že byl pouze řemeslníkem hudby. Naopak, uměl dobře pracovat i s vícehlasým sborem. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici.

V roce 1990 byl P. Josef Olejník jmenován docentem liturgického zpěvu na olomoucké teologické fakultě. Přes svůj pokročilý věk stále vypomáhal ve farnosti Moravičany. Zemřel krátce po svých 95. narozeninách v roce 2009. Je pohřben ve Strání.

Právě u příležitosti jeho 95. narozenin se Ireně Šindlářové podařilo natočit pozoruhodný dokument, který je věnován životu a dílu této významné osobnosti. Díky tomu máme k dispozici i jeho osobní vzpomínání na svůj plodný život. Připomenuli jsme si jej i při stém výročí od jeho narození.