Stránské krátce po založení zničila uherská vojska
Rýmařovsko je bezesporu krásný kraj. Kromě mnoha pozoruhodných přírodních lokalit jsou zde k vidění také malebné obce, jejichž historie vzhledem k poloze v horách nebývala nikdy jednoduchá. A jednou z nic je i Stránské, osada na stráni Stránského vrchu, jejíž katastr převažuje 700 metrů nad mořem.
Nízký Jeseník je se svými náhorními plošinami pěkně větrnou krajinou. Je proto pozoruhodné, že nejstarší obce zde vznikaly již poměrně brzy v dějinách. To je i případ vesnice Stránské. Podle dobových zpráv stál u jejího založení před rokem 1320 olomoucký kanovník Těchan. Jeho jméno se objevuje i v dalších vesnicích v okolí – například Těchanova, ale také třeba Paseky dole v údolí.
Vesnice ale přetrvala jen asi sto padesát let. Za českouherských válek táhnula vojska Matyáše Korvína starou zemskou stezkou z Olomouce do Krnova. Jejich nájezdy do okolí se staly mnoha obcím v okolí osudnými, a tak se i Stránské v té době stává pustou vsí. Jaký byl osud obyvatel obce dnes už nevíme, ale dá se předpokládat, že nijak příjemný.
Ves tedy zanikla a její pozemky se staly v roce 1492 součástí sovineckého panství. To roku 1543 prodává Ješek Pňovský ze Sovince Kryštofovi z Boskovic. V prodejní smlouvě je uvedena také pustá ves Stránské, takže se o její dávné existenci stále vědělo. A právě Kryštof z Boskovic dal podnět k urychlené obnově vsi. O obnově toho mnoho nevíme, je však pravda, že se začínají objevovat nové zprávy o obci.
Na přelomu 16. a 17. století se majitelem panství i vesnice stává horlivý luterán Jan Kobylka z Kobylího. V té době již ve Stránském existovala zákupní rychta. Právě Jan Kobylka nechal v obci vybudovat první kostel. Víme, že byl protestantský, ale jeho podoba se nám bohužel nezachovala. Nicméně součástí nového kostela byla i nově vzniklá farnost. Ta byla ustavena v době dokončení kostela, tedy v roce 1616, ale její trvání mělo jepičí život. Po Bílé hoře byl Jan Kobylka z panství vyhnán a majetek byl konfiskován. Fara ve Stránském zanikla.
Kostel byl nově zasvěcen sv. Kateřině a sloužil až do roku 1768, kdy vyhořel po zásahu bleskem. Opravy se dočkal až o dvanáct let později, kdy se o ni postarali Schiebelovi, kteří patřili k nejstaršímu Stránskému rodu a také k největším sedlákům v obci. Vznikla mohutná stavba, která je dodnes dominantou obce.
Zajímavý je i hřbitov kolem kostela, na nějž se vchází zděnou vstupní branou. V minulosti zde bývalo zvykem vztyčovat na hrobech zemřelých pozoruhodné náhrobky z břidlice s kompletním životopisem pohřbeného. Dnes jsou k vidění v rýmařovském muzeu. Oltářní obraz v kostele je dílem místního rodáka, romantického malíře Egelberta Gliera z 19. století. Samotný oltář pak pochází už z roku 1687.
Dnes je Stránské typickou horskou vsí. Původní německý název Zechitz nahradilo české pojmenování Stránka a od roku 1918 Stránské. Po odsunu většiny německého obyvatelstva obce vyla ves jen zčásti dosídlena. Původně zde v polovině 19. století žilo přes 500 většinou zemědělců. Po roce 1990 se počet usedlíků pohybuje jen kolem padesátky. Vesnice dnes nabízí návštěvníkům hlavně krásné výhledy. Prochází tudy červená turistická trasa z Rýžoviště do Rýmařova a také cyklotrasa mířící na Sovinec.
Pozoruhodná je ale činnost zdejšího občanského sdružení, které přibližuje zájemcům život na vesnici v minulosti. Kromě maket vodou poháněných zařízení se zde můžete seznámit s chovem ovcí a třeba se i v nedělní škole řemesel naučit, jak se co dělalo, když ještě nebylo vše ke koupi v supermarketu. Mimochodem, je to velmi zajímavá zkušenost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
